Miraculous: Chvilkova nepozornost

23.

Marinette /Ladybug :

Ráno jsem se probudila vedle mého Chata. Spal tak sladce, dala jsem mu pusu na čelo a šla se převléknout.

Když jsem přišla zpátky do pokoje tak tam Chat seděl u počítače a prohlížel si mojí koláž fotek Adriena.

"Chate, co to děláš?" řekla jsem celkem naštvaně. On se taky celkem naštvaně otočil.

"Kdo je to?" a stálé mě naštvaně sledoval.

"To není důležité, spíš mi řekni, proč mi lezeš na počítač bez dovolení?"

"Odpovím ti, až mi odpovíš ty" řekl mi celkem naštvaně a já se začala trochu bát.

"Nejdřív ty" řekla jsem už trochu vystrašeným hlasem.

"ahh, dobrá, chtěl jsem se na něco podívat a hlavně zkontrolovat zprávy, kvůli akumům, stačí" já jsem se ne něho jen dívala a cítila se hrozně. Pomalu mi zase začaly téct slzy.

"Promiň já, já jsem strašná" začala jsem tam na sebe znova nadávat.

"Ne nejsi, jen mi prosím řekni, kdo je ten kluk" řekl a zaklepal si na koleno, abych si na něho sedla.

"Adrien, Adrien Agrest" a začaly mi téct slzy ještě víc. Šla jsem k němu a sedla mu na koleno.

"A proč tam jsou ta srdíčka?" zeptal se a pomalu mě začal hladit po vlasech.

"Dříve jsem do něho byla zabouchnutá a ještě jsem ji nestihla změnit" a položila jsem mu hlavu na rameno a začala brečet ještě víc.

"To bude dobrý" řekl a začal na něco klikat. Já se nedívala a jen vnímala jeho rameno.

"Podívej" otočila jsem se a místo tapety s Adrienem, tam byla jiná. Byla jsem tam já a Chat který na mě zrovna v tu chvíli skočil, jelikož jsem si fotila novou kolekci a nikdo nikde nebyl. V tu chvíli kdy skočil, tak to foťák vyfotil. Všude kolem nás byli udělaná srdíčka.

"Chate" když jsem se na to koukla a začaly mi víc téct slzy.

"Chtěl jsem ti to sice dát, až k narozeninám, ale teď mi přišla lepší chvíle, líbí"

"Líbí, je to nádhera, děkuji" dala jsem mu obří pusu a znova ho objala. Byl tak měkký a teplý. Pomalu jsem začala usínat.

Druhý den ráno

Vzbudil mě ten ohavný zvuk budíku, který jsem tak nesnášela. Když jsem si uvědomila, že je pondělí ráno, tak jsem se rozhlížela po Chatovi, ale nikde nebyl. Sešla jsem dolů z mojí postele a na stole ležel papír.

Neboj se zítra večer zase přijdu. Věci do školy máš už připravené stejně jako oblečení, teda jestli si ho budeš chtít vzít.

Tvůj Chat ❤️

"Sladké on na mě myslí" řekla jsem si a šla si obléct oblečení, co my připravil. Byl to můj každodenní úbor. A šla jsem do školy.