Pokračování knihy Star Wars: Dědictví síly se odehrává o dva roky později. Přesně hned po ukončení epizody sedm, kdy Anakina že spánku probere nečekané zachvění v síle. A přinutí jej se vydat na další nečekané dobrodružství.
„Fajn. Poletím, ale nehodlám se kvůli tomu zabít, nejprve však budu muset najít kde je." řekl jsem si a zamyslel se. "V mých vizích muselo být přeci nějaké vodítko." Řekl jsem si v hlavě a zameditoval. Po hodině jsem však na nic nenarazil. „Možná že v nich žádné vodítko není." pronesl jsem a náhle mě něco zaujalo na kusu řetězu pověšený na stěně. „Vodítko... vodítko...řetěz...možná je otrok! A od otce přeci znám jistou osobu, dobrá, dvě osoby, které v těchto živlech vyznají." došlo mi a vstal jsem.
Došel jsem k zrcadlu a vzal žiletku. "Kdyby mě viděla takhle, tak by se ještě lekla." Pomyslel jsem si při pohledu na špinavý a prorostlý obličej. Provedl jsem řez ale kvůli zimě se klesající ruka mě řízla. „Au...dopr..." zanadával jsem, otřel si krev kousky látky. Pak jsem se zahleděl na žiletku od mé krve. „Teď když o tom přemýšlím, jsem už dlouho nedržel v ruce zapnutý světelný meč." uvědomil jsem si a schoval žiletku v pěsti.
"Teď když nad tím tak uvažuji, co jí vlastně budu učit? Znám pouze základy, které mě naučil mistr Luk." došlo mi pohlédl si na ruku ve které mě bodala žiletka. „Arci jedi by měl umět zvládnout svou bolest." pronesl jsem nakonec. "Nevím zda budu pro to vhodný ale musím se o to pokusit. Síla nezmizí a kýmkoliv může být zneužita. Ať už rytíři Jedi, tak sithy." Uvědomil jsem si a povzdechl si.
Kylo Ren:
„Volal jste mě, můj mistře?" optal jsem se a poklekl před hologramem obří hlavy. „Tvůj vzdálený příbuzný se vrátil." pronesl klidným ale temným hlasem. „Kdo?" optal jsem se zaraženě. „Tvůj starý známý, Anakin Skywalker. Zdá se že jsi ve své misi nebyl tak úspěšný jak jsem myslel." pronesl Snoke hrubým hlasem náhlý tlak mě donutil se zapřít rukama o zem. „Selhals! A to je pro tebe, jakožto rytíře z Renu neodpustitelné!" pokračoval. „Odpusťte můj mistře." procedil jsem skrz zuby. „Dobrá. Můžeš odčinit své chyby. Dám ti ještě šanci." řekl Snoke a tlak ustal. Pozvedl jsem hlavu. „Jaký je můj úkol?" optal jsem se zatrplkou pachutí na jazyku. „Tvým úkolem bude zachytit signál Anakina Skywalkera a sledovat jej. Poté se dostavíš ke mě. Myslím že tento jednoduchý úkol je pro tebe zvládnutelný." pronesl Snoke opovrhovačně a jeho hologram zmizel.
"Ten prohnilej senilní dědek!" Zanadával jsem si v hlavě a sikl. Rána v boku, kterou jsem utržil na Starkiller Base ještě stále bolela. Ikdyž co bych mohl čekat jiného když to byla Chebaccova kuše. „Vím proč to tak bolí. Ale bolest je součástí mě. Řekl jsem nakonec a před očima se mi opět zjevila scéna s otcem. „Děkuji"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
