Star Wars: Dědictví Skywalkerů

VII. Skrytá tajemství

Anakin:
Nechápal jsem proč ale palba náhle přestala. Dost mě to i zaskočilo. „R3, co se stalo?" ten však jen negativně zapípal. "Aha, takže též neví. No nic pokračujeme v plánu." pomyslel jsem si a pomalu přistál na střeše něčeho co vzdáleně připomínalo dům. Odpoutal jsem se, vylezl pomalu z lodi a rozhlédl se kolem. Když se ani tentokrát nic nedělo, otočil jsem se k lodi a pohladil její hladký povrch. „Tak jak jsme se domluvili, kdyby něco ozvu se." řekl jsem klidně a připevnil si malý kovový předmět k opasku. Loď se následně pomalu vznesla a zamířila k nebi. Sledoval jsem jak se vznáší a vzdaluje. Tu náhle jsem pocítil ten povědomí pocit. Otočil jsem se a stál jsem obklíčen několika vojáky. Jejich oblečení bylo dosti zastaralé. A o zbraních by se nedalo ani mluvit. Byly to cycler zbraně ne vzdálené Tuscením slugthrowerů. „Ani se nehni cyzinče!" rozkázal jeden z nich lámavým basicem. Pomalu jsem zvedl ruce. „Jen klid, nepřišel jsem abych zde dělal problémy." řekl jsem klidně a zaměřil se přímo na toho muže. „Sklopte zbraně, není to nepřítel." zašeptal jsem. Muž zopakoval muž a ostatní zaváhali. Propálil jsem jej pohledem, který nesnesl odmlouvání. „Tak je sakra dejte dolů!" rozkázal muž a ostatní tedy poslechli a pomalu sklopilo své pušky k zemi.

Elia:
Nemohla jsem uvěřit svým očím. Jediným pohledem jej donutil aby všichni sklopily zbraně. Chvíli jsem je zaraženě sledovala. "Někdo takový mě přeci nemůže zastrašit. Jste regentka tohodle města!" pomyslela jsem si a rozhodným krokem vyšla zpoza uličky v doprovodu dvou mužů od kancléřovi gardy. „Co to má znamenat seržante! Řekla jsem snad jasně aby jste šel a zajal narušitele!" Seržant jakoby se náhle probral z hypnózy se otřásl. Pohlédl na mě se zděseným výrazem v obličeji a posléze na své muže. „Slyšeli jste regentku. Chopte se ho!"

Anakin:
Bylo to zvláštní. Celou dobu jsem věděl že tam někdo je. A v tu chvíli kdy tam ta dívka přišla jakoby můj vliv na toho muže opadnul. Své překvapení jsem však nedal znát a namísto toho jsem sáhl po meči. „Řekl jsem že nejsem nepřítel!" řekl jsem přísně a můj pohled se stočil k dívce. Měla havraní černé vlasy, hnědé oči, hubená a vysoká, takže jsme si navzájem hleděli do očí. Byl jsem si jist že jsme oba nyní mysleli na tu samou otázku: „Kdo jsi?"

Elia:
Když vytáhl tu tyč, byla jsem hodně překvapená. "Ta zbraň! Přesně tu samou mám já." uvědomila jsem si. „Ustupte z dosahu!" rozkázala jsem a pohlédla onomu muži do očí. Byly plné všemožných pocitů. U jiných jsem viděla hned co jsou zač ale on, byla v nich jistá mlha. Neměla jsem šanci zjistit co to je za mladíka ani jeho úmysly. Cítila jsem však ten totožný pocit co před tím. Směs skryté ztráty a hořkosti že zrady. Zároveň však neskutečně silnou vůli. Byla jsem si jista že oba teď v tuto chvíli myslíme na to samé. „Kdo je on?"

Tak jo lidičky. Další díl našeho putování s Anakinem je tu. Omlouvám se že jsem byl tak dlouho neaktivní ale od epizody 9 jsme měl celkem nechuť se ke star wars vůbec vracet a jen díky náhodě jsem opět získal náladu pokračovat. Rád bych věděl váš názor a třeba i vaše domněnky jak to půjde dál. Protože mi věřte, že vás čeká ještě spousta překvapení.