„Liv!"uslyším za zády a otočim se.
„Petere!" vletí mi do náruče a já ho obejmu.
„Tohle máš kvůli mě promiň."šeptam mu do ucha a hladim ho po zádech.
„Neřeš to jo." usměje se a zvedne pohled.
„Ahoj. "usměje se na osobu za mnou a já pustím Petera.
„Ahoj Petere." usměje se na něj Steve a já se zahledim na jeho tvář. Opravdu je pohledný. Proletí mi hlavou a já ji musím zákoutit abych se takových myšlenek zbavila.
„Ja musím jít. Děkuji. "znovu mě obejme a s mavanim odběhne.
Otočim se na Steve a on se přímo kouzelně usměje.
„nechceš zajít na kafe a k snídani nějakej dortík nebo tak." řekne a já pokrčim rameny.
„Proč ne? "usměju se a bok po boku se rozejdeme jedním směrem.
____
„celou dobu ho měl v kapse." řekne a oba se začneme smát.
„co třeba tady? "poukažu na kavarničku a Steve kyvne.
V Kavárně pomalu nikdo nebyl takže tím lepší to pro nás bylo.
Steve si objednal Kafe a 2 dortíky.
A já horkou čokoládu a větrnik.
Po dlouhém povídání u kterého jsme si oba objednali ještě hodně věcí jsem si všimla že tu sedíme už pomalu 3 hodiny.
„Rychle to utíká když si povídám s někým s kým si mám o čem povídat. "pousměju se a Steve kyvne.
„Nechceš jít už pomalu Zpět? Já rád bych se prevlekl." pousměje se a já kyvnu. Začnu vydávat kartu když uslyším.
„Pán už vše zaplatil. "a střelim po Stevovi pohled.
„Jsem Gentleman." řekne vstane a natáhne ke mě ruku. Pousměju se a ruku příjmu.
ČTEŠ
Známá Ale retardovaná
Random„Chci vám nabídnout místo mezi Avengers..." „A když nechci?" zeptala jsem se ho a naklonila hlavu na stranu.. „Dáme vás do vězení.. Jste nebezpečná.." poněkud vítězně se usmál.. tedy.. pokud se tomu usměv říkat dalo.. „Tak.. kde mam celu?" usměv mu...
