Známá Ale retardovaná

Brek.. Poprvé za deset let..

„Co čumíš? Já tě vidim.. Jo.. Tebe.. Nekoukej jak vyvoraná myš!” prskla jsem na doktora za sklem a ten vzal roha.. Dostala jsem záchvat smíchu..
„Posera..” ušklíbla jsem se a lehla si na zem..

„Není ti zima?” uslyšela jsem..
„My si tikáme? Aha.. Jinak.. Vypadám na to že je mi zima?” zeptala jsem se

„Proč nechceš k Avengers?” zeptala se.. Její zrzavá kamarádka furt svírala zbraň.. To mě chce vystrašit? Pff..

„Nejsem týmoví hráč.. Neumím s nikym spolupracovat.. Už ne..” zvedla jsem se s ušklebkem na tváři

„Už?” zeptala se..

„Ty vzpomínky byli falešný..„ ušklíbla jsem se.. „Otec by mě nikdy neobejmul..” usmála jsem se sáhla na dveře a tak je vypla.. To bručení bylo na nervy..

„Egrr... Proč neutečeš? Mužeš zvládla bys to..” vybízela mě

„Nakonec mě pustíte sami.. Fury to ví.. Moc dobře..” usmála jsem se
„Slečno Liv váš pes.. Je na tom špatně.. Pomalu umírá..” ozvalo se a já se vyděsila.. Já mam furt svůj náramek? Ahaaa..

„Nebo ne a zdrhnu..” vykopla jsem dveře a začla utíkat..
Ty dvě zamnou v pravo Robin hůd! V levo skoro obluda.. Teď doktor.. Jediný řešení.. Okno..

Skočila jsem a spadla na balkón pode mnou..

„Kdo by si kurva na základně dělal balkón?” zanadávala jsem si a skočila znovu.. Uviděla jsem motorku.. Na tu si sedla a jela domů..

Kolem domu byla bariera.. Děkuju! Jinak bych už nic neměla..

Vlítla jsem dovnitř a běžela do ložnice kde ležel na posteli..

„Tony!” vyjekla jsem a vzala ho do náruče..

Srdíčko bylo.. Dýchal.. Ale vůbec se nehýbal.. Začla jsem brečet.. Poprvé za deset let..

„Ruce vz...” uslyšela jsem.. To byla taa zrzavaaa em.. Natyla? Em.. Natála? Nataša? Ja nevim!
„Olivie! Božee!” tohle byl Michal..
„Miky! On.. On umíraa!” brečela jsem a začla se i s ním kolíbat..

„Odložte toho..” to byl kapitán..

„Jděte do prdele! Olivie nebrečí! Nikdy! Tohle je poprvé za deset let! Umírá jí v náruči pes a vy jí chcete odvést někam do píči! Děláte si predel?!?” Míša dostal Nerva..  Ale vlastně má pravdu..

Přestala jsem vnímat.. A jen potichu opakovala „Tony..” a kolíbala se..

Ahoj.. Tímhle dílem chci popřát mému teď už bývalemu pejskovi Tonymu aby odpočíval v pokoji. Umřel v neděli . v mé naruči. Milovala jsem ho jako i mé ostatní pejsky..

Ale teď se chci zeptat.. Líbí se vám knížka?