Jeli jsme výtahem nahoru a smáli se. Osobně jsem nečekala že ten Zmrzlik může být až tak moc fajn. A osobně se toho dost bojím. Přijde mi fajn je mi s ním dobře kam to asi spěje.
Toho se moc bojím a navíc nechci mu dělat zbytečné naděje.
Se Stevem jsme se rozdělili do svých pokojů a já padla na postel.
Proč já? Tohle není fér. Když se zamiluju umřu. A já se nechci zamilovat. Na to pomáhá jen jedno.. Eh.. Večer jdu do klubu.
____
V krátkých šatech v botech na podpatku jdu do kuchyně si dát něco malého pač se nechci zeblejt.
Vezmu si Toust a zachytím několik pohledů.
Nejvic mě sledoval Tony. Prohlížel si mě a já protočila oči.
Vyjdu pryč z kuchyně a zároveň tedy z obýváku a jdu k výtahu
„Kam jdeš? Kdy se vrátíš? "uslyším jeho hlas a otočim se. Stal přímo za mnou takže teď jsme byli tváří v tvář a koukali si přímo do očí.
„Nic ti do toho není Anthony."řeknu klidnym hlasem.
„Není? Je mi do toho dost. Vím že se o sebe postarat dokážeš ale až budeš na mol a někdo tě bude chtít zatáhnout do uličky tak si sama nepomůžeš." jako by svýma čokoládovima očima koukal přímo do mojí duše. Vidím jeho rty jak jsou lehce od sebe a v tu chvíli cinkne výtah.
Nemůžu si pomoct. chytnu Tonyho za košili a zatahnu ho do Výtahu přitisknu ho ke zdi a začnu líbat. Jeho ruce jsou na mojich bocích.
Přetočí nás a natlačí na stěnu mě. Dojde nám kyslík a tak se toruchu oddali.
„To jsem nečekal. "zašeptal
ČTEŠ
Známá Ale retardovaná
Random„Chci vám nabídnout místo mezi Avengers..." „A když nechci?" zeptala jsem se ho a naklonila hlavu na stranu.. „Dáme vás do vězení.. Jste nebezpečná.." poněkud vítězně se usmál.. tedy.. pokud se tomu usměv říkat dalo.. „Tak.. kde mam celu?" usměv mu...
