Popřený instinkt ✔️

4. kapitola

Margot

Prokrastinace dokáže zapříčinit spoustu věcí. Přesněji řečeno napáchat spoustu škod. Když jsem se před čtrnácti měsíci nastěhovala do svého bytu, měla jsem představu, že budu mít alespoň měsíc na to, abych si pořádně vybalila a všechno zařídila. Jenže jsem se do práce dostala dřív a prvních několik týdnů jsem se víc soustředila na to, abych se po příchodu domů jen vysprchovala, najedla a pak vypnula hlavu u televize s vínem v ruce, takže si asi dovedete představit, jak se ten vybalovací a zařizovací proces od nastěhování "pohnul". 

Když jsem ale přišla ve středu večer z práce, měla jsem tolik energie, že jsem se rozhodla do toho pustit. K mému potěšení na mě měl Josh daleko menší nároky než Samantha, takže jsem si po směně nepřipadala tak vygumovaná. Rozhodně jsem jí to ale nezazlívala. Samantha byla skvělá šéfka a pořád jsem tiše doufala, že po jejím návratu zůstanu pod jejím křídlem, protože jsem na to byla už zvyklá. 

O tři hodiny a dvě skleničky vína později jsem se celá zpocená svalila na gauč a zapnula na chvíli televizi. Zrovna dávali nějakou kriminálku. Vystrašená žena běžela ze schodů do kuchyně, převrhla velkou vázu, která se roztříštila na tisíce malých kousků, načež žena popadla z linky nůž, který si schovala za pas kalhot a zakřičela: ,,Nepřibližuj se ke mně!"

,,Ale zlato... Snad si nemyslíš, že tohle můžeš vyhrát. Žena chlapa nikdy nepřemůže," řekl a udělal dva rozhodné kroky jejím směrem, takže teď byly jejich obličeje jen na pár centimetrů od sebe. Trhla jsem sebou, když v následujícím okamžiku sáhl ten muž ženě za pas, vytáhl nůž a podřízl jí hrdlo.

,,Ježiš, fuj!" vykřikla jsem znechuceně a přepnula na pořad pro děti, kde zrovna běželo Frozen. Fiktivní scénka na obrazovce působila sama o sobě šíleně, natož aby toho byl někdo schopný v reálném životě. Josh toho přece nemohl být schopný, ať už měl své snoubence udělat cokoliv!

Říká kdo? ozval se můj vnitřní hlas a já rychle zavrtěla hlavou, abych tu myšlenku zaplašila. Byla to prostě kravina. Skončil v léčebně, protože měl stejné problémy jako moje sestra. Nebo měl něco podobného a nezvládal to vlastní vůlí, takže se k tomu postavil zodpovědně, přiznal si, že má problém a začal ho řešit. Bylo vážně nespravedlivé, že na něj lidé házeli špínu, i když neměli žádný důkaz. Byla jsem přesvědčená, že kdyby skutečně zabil svou snoubenku, strávil by poslední dva roky za mřížemi. 

Jenže pokud svou snoubenku nezabil, kdo to teda byl?

A pak mi došlo, že možná ani žádná snoubenka neexistovala. Josh jen potvrdil, že byl v rukou odborníků.

Opět na vrcholu frustrace jsem zabořila hlavu do poddajného materiálu gauče a přemítala nad článkem, který jsem četla zhruba před měsícem na Instagramu - někdo z mých přátel si to přidal do příběhu. V článků o děsivých faktech bylo hned na začátku, že za život projdeme průměrně šestatřicetkrát kolem vrahů, ať už těch, co zabíjeli, zabíjí nebo teprve zabijí. Tenkrát jsem se to marně snažila zlehčit tím, že by se do toho mohly počítat i interrupce, ale zároveň jsem tušila, že těch se to netýká. Jestli na tomhle článku bylo něco pravdy, pak se ty řeči o Joshovi už nezdály tak absurdní.

Natáhla jsem se pro mobil a najela na Instagram. Do vyhledávače jsem napsala Josh Redford. Vyjelo mi jich hned několik, ale k tomu konkrétnímu jsem se nedohledala. Pak jsem zkusila ještě Facebook, ale ani tam neměl účet, což mě trochu zarazilo. V dnešní době ho má skoro každý. Dokonce pes mojí spolužačky ze střední má svou sociální síť.

Zafuněla jsem a odhodila mobil stranou. A protože jen sedět a dumat, jestli je můj šéf vrah mi nesvědčilo, rozhodla jsem se ještě vrhnout na pár krabic, které překypovaly nepotřebnými věcmi.

Pod poslední kapitolu a stejně tak i do soukromých zpráv mi přišlo hned několik kladných odezev na mou otázku, jestli chcete kapitolu i ve středu, takže tady ji máte! A chtěla jsem vám jen v rychlosti moc poděkovat, protože navzdory pomalému rozjezdu mám na Popřený instinkt opravdu spoustu pozitivních reakcí, což mě po poměrně dlouhé pisatelské pauze hřeje u srdce - že jste si počkali, jste tu se mnou i nadále a že mě stále podporujete. Nikdo nemá lepší čtenáře než já, fakt❤️