Josh
Po tom ránu všechno klapalo přesně tak, jak mělo. Cítil jsem, že je to s námi na dobré cestě. Nechápu, jak jsi ze mě dokázala udělat takového naivu. Byl jsem tvůj otrok a miloval jsem to. Vyloženě s elánem jsem přehlížel všechny evidentní náznaky, že se náš vtah žene do slepé uličky, ze které se už nedokážeme vymotat. Ale i kdyby u mě nastal okamžik osvícení a já si uvědomil, že se blíží nevyhnutelné, nikdy bych si to nepředstavil takhle.
Kdyby mi někdo onen den v práci pověděl, že tě po příchodu domů najdu na zemi v koupelně bez známek života, vysmál bych se mu. Nikdy nevěříš, že se něco takového může stát, dokud ten hrůzný okamžik nenastane. Zkrátka a dobře nevěříš, že by se to mohlo stát zrovna tobě. A když tomu nakonec musíš čelit, máš pocit, že bys musela být mnohem víc než jen pouhý člověk, aby tě ta bolest úplně nerozdrtila.
Miloval jsem tě. Nedokážu ani popsat, jak moc. Ale navzdory tomu bych si přál, abys zažila alespoň zlomek té bolesti, kterou jsi mi způsobila. Láska je zvláštní, že?
,,Tracy?! Sakra, Tracy, prober se, prosím!!!"
Nereagovala jsi. Opatrně jsem tě položil zpátky na podlahu a roztřesenou rukou vylovil z kapsy od kalhot mobil, abych zavolal záchranku. Když za mnou o hodinu později přišel doktor a zdělil mi, že se nedá nic dělat, jako by moje já někam zmizelo.
,,Dobře," dostal jsem ze sebe hlasem, který mi byl cizí. Doktor odešel, já se posadil na nejbližší židli a snažil se ignorovat intenzivně bušící srdce a zvonění v uších.
Neztratil jsem jen tebe, ztratil jsem nás, a tím pádem i sebe.
ČTEŠ
Popřený instinkt ✔️
RomanceDívala jsem se na ten malý předmět ve své dlani a páteří mi projížděl nepříjemný mráz způsobený paralyzující hrůzou. Najednou mi všechny ty řeči z kanceláře nepřipadaly tak směšné. Tiše jsem se zvedla z gauče a se zatajeným dechem se ohlédla přes ra...
