„Ale klidně bys mohl jít s něma. Já bych to tu sám zvládnul" tak moc mile se usmál, i když teď sám sebe vystrkoval pryč.
„To vůbec. Tobě jsem to slíbil první. A s nimi si můžu sednou zítra...nebo i s tebou. Jsou otravní ale jinak celkem fajn" zamumlal jsem, ale dával si pozor, abych je nějak moc nepřechválil, protože občas jsou to naprostí magoři.
On se uchechtl a v rychlosti zkontroloval svůj telefon.
„Další přestávku ti můžu vybrat oběd. Věř mi, některý hnusy jíst fakt nechceš" znechuceně jsem se zakřenil a on mě jen sledoval s úsměvem.
„Cokoliv ti udělá radost" zasmál se a já překvapeně otevřel pusu, než jsem zase zčervenal.
„N-Neflirtuj se mnou tolik..." špitl jsem nervózně a on vypustil tiché awh.
„Pročpak? Vadí ti to?" zeptal se, pořád s úsměvem, a lehkým dotknutím mé brady mi zvedl hlavu.
„Umm n-ne...ale...jsem pak strašně..." nevěděl jsem jaké slovo přesně použít, protože jsem při tom cítil až moc emocí, které jsem nemohl rozeznat.
„Stydlivý?" dokončil to za mě a já trošku zmateně pokrčil rameny.
„Aish, jak mám odolat, když jsi tak roztomilý?" povzdechl si a prohrál si vlasy, přičemž se celý nahnul do zadu a jeho vlasy se rozdělily v polovině, odhalující jeho čelo, což nějakým zvláštním způsobem bylo velmi přitažlivé.
Skousl jsem si ret a tiše ho obdivoval.
Je opravdu krásný...
„Mám teda přestat flirtovat?" otevřel oči a s pozvedlým obočím mě sledoval.
Potom se zasmál, když jsem zakroutil hlavou.
Přijde mi to celkem nudný ://
ČTEŠ
Never Together
Fanfiction„Znamená to, že ti nemůžu dovolit jít ven" „Nemůžeš mě tu držet, nejsem nějaká věc!" „Jistě, že nejsi! Jsi můj přítel a já vím, že když půjdeš ven, tak se ti stane něco moc špatného..." __ Klasické klišé, když Taehyung s Jeonggukem do sebe "omylem"...
