~17~

314 31 1
                                    

Taehyung si povzdechl a poplácal mě po stehnu.

„Podle mě je to naprostá, s prominutím, píčovina. Chci říct jako. No a co, že jsi rád ten dole? To není žádný důvod k šikaně. A navíc je to roztomilý” domluvil, docela naštvaně, a zaparkoval auto.

Ruku z mé nohy sundal a prohrábl si vlasy.

„Tak jo. To nic. Jsi cute a já tě ochráním. Pojď ven” zamumlal trochu chaoticky a otevřel své dveře.

Vyšel ven a zavřel za sebou.

Nechal si tu batoh?

Eh to je jedno.

Já se natáhl pro svůj a pak jsem na svém boku ucítil studený vítr.

Překvapeně jsem se podíval na otevřené dveře a zčervenal.

Vylezl jsem a začal v nahoru hledat svoje klíčky.

Zachrastil jsem jimi a zoufale se to snažil narvat do zámku, což se povedlo asi až na po čtvrté.

Dveře jsem doslova rozrazil a nechal Taehyunga zavřít.

Vyzul jsem si boty, a on udělal stejně chvíli po mě.

„Chceš něco na jídlo, pití?” zeptal jsem se slušně, i když jsem věd, že tu nejspíš nic mít nebudu.

On zakroutil hlavou a já si trochu oddychl.

Přešli jsem spolu do obýváku a já najednou zčervenal.

Úplně jsem zapomněl, jaký bordel jsem tu nechal.

Všude misky, obaly, prázdné flašky a špinavé oblečení.

„Uhh p-promiň, nečekal jsem n-návštěvu” on se uchechtl a rozhlédl se okolo.

Docela úchylně se zatvářil a já se podíval stejným směrem jako on.

„Ah ah ehh p-pojď nahorů” vypískl jsem vyšším hlasem, než obvykle a odstrkal ho od hromádky mého spodního prádla.

On se se smíchem nechal odvést ke schodům a u nich mě nechal jít prvního.

S protočením očí jsem ho zavedl do svého pokoje, který byl spojený s koupelnou.

Zastavil jsem přede dveřmi a opřel se o ně zády.

„Je tam bordel...jako bordel. Větší než dole” zašeptal jsem zahanbeně a on se rukou opřel vedle mého pasu, na což jsem si skousl ret.

„To mi nevadí” usmál se a než jsem stihl cokoliv říct, tak zmáčkl kliku a já začal padat dozadu.

Křečovitě jsem zavřel oči a než jsem mohl dopadnout na tvrdou podlahu, tak jsem ucítil dotyk těsně nad zadkem a potom tělo oproti tomu mému.

Potom smích těsně u mého ucha.

„Už můžeš otevřít oči” první jsem jen pro jistotu otevřel jedno a pak vydechnutím i to druhé.

„T-Teď jsem si myslel, že umřu” vydechl jsem a zvedl ruce k jeho hrudi.

On se zahihňal a ve stejné poloze nás dostal dovnitř.

Never TogetherKde žijí příběhy. Začni objevovat