~6~

303 34 1
                                    

„A jak to je s šikanou?” zeptal se a já začal kašlat jak kdybych byl v Černobylu.

On zastavil a přidržel mě za zápěstí a tak zastavil i mě, než jsem se uklidnil.

„P-Proč se ptáš na tohle?” on jen pokrčil rameny, ale i tak mi odpověděl.

„Na mé minulé škole se šikanovalo jen za to, když kluk měl kluka” přitočil očima a založil si ruce na hrudi.

„Uh no t-tady je většina lidí gay, takže~” nedokončil jsem svoji větu a tak nějak ho tím ujistil, že tu šikana není.

„A ty jsi?” mrkl na mě a olízl si rty.

Já jsem nad jeho gestem zrudl jako rajčátko a odvrátil od něj pohled.

„Uh j-já?” přemýšlel jsem nad tím, jak se z toho vymotám. „To-To je jedno. Pojď na tu s-střechu” koktal jsem jako vlhká holka a rozešel jsem se směrem ke schodů.

„Tak mě nech hádat” promluvil znovu, když mě doběhl zase šel vedle mě.

„Jsi hetero?” „Tohle není hádání” zamračil jsem a on se zasmál. „Pravda...ale hetero nejsi, viď?” Natočil se ke mně bokem a nevšiml si posledního schodu.

On zakopl a skoro spadl na obličej, což by byla samozřejmě škoda, ale v tu chvíli mi to přišlo neuvěřitelně vtipné.

Začal jsem se smát jako blázen, až jsem se musel opřít o zeď a sledovat, jak se nabručeně zvedal na nohy.

„Mu-Musíš si dávat p-pozor” dostal jsem ze sebe mezi smíchem a skoro tak pustil svoje pitíčko.

Taehyung se oprášil a nafučeně čekal, až se dosměju.

Nakonec jsem po chvíli zůstal jenom u hihňání a on nade mnou přitočil očima.

„Zas tak vtipný to nebylo” zamumlal „Ale jo bylo” zasmál jsem a vydechl.

„Jo?” začal se ke mně nebezpečně přibližovat. Já okamžitě znejsitil a začal couvat.

Taehyung se ušklíbl a vteřinu na to byl přímo přede mnou.

A když se jeho ruce objevily na mém těle, tak jsem vykřikl, ale potom se nekontrolovatelně smát.

Lechtal mě a prsty přejížděl úplně všude.

Začal jsem se kroutit jako žížala a snažil se od něj dostat pryč, což mi moc dobře nešlo.

Nakonec jsem se tedy akorát mohl snést na zem, kdy mě konečně nechal být a já si hlavu položil na studenou zem.

Ruku jsem si položil na břicho a hlasitě dýchal.

„Oddechuješ jak po druhým kolu” zasmál se a já, trochu stydlivě, s ním.

Never TogetherKde žijí příběhy. Začni objevovat