FALLEN

19.

Konečně jsme dorazily na místo určené, šli jsme do hotelu kde jsme měli zamluvené pokoje a dělali jsme poslední přípravy pro naši akci. Ještě párkrát jsme si zopakovali plán celé akce a jinak jsme byli naprosto připraveni.
,,Takže kdy začneme?" optal se Jimin.
,,Teď máme osm hodin, tak počkáme do půlnoci a kolem jedné hodiny ranní by mohlo začít velké představení. Takže až bude půlnoc tak pojedeme." odpověděl mu Namjoon.

Čekání, až odbije půlnoc, bylo k nevydržení, chvílemi se zdálo jako by se čas zastavil, zdlouhavé čekání nás všechny dohánělo k šílenství, většina znáš byla nervózní. Yoongi seděl u stolu a konečky prstů ťukal do starého stolu jako by to bylo piáno. Jimin ležel na posteli a díval se do stropu, ostatní byli ve vedlejším hotelovém pokoji, určitě byli stejně nervózní jako mi tady. Seděl jsem na zchátralé židli nedaleko Yoongiho a díval jsem se do prázdna, v celé místnosti bylo hrobové ticho které přerušoval jen Yoongi ťukáním prstů.
,,Přestaň nebo z toho zešílím." okřikl Jimin Yoongiho.
,,To čekání je k nevydržení, mám chuť někoho odprásknout." pokračoval Jimin.
,,Za půl hodiny půlnoc, měli bychom se chystat." řek Yoongi když se podíval na hodiny.
Jimin jsi úlevně oddychl a všichni jsme se začali připravovat, oblékli jsme si neprůstřelné vesty a já jsem tu svou musel schovat pod mikinu. Nemohl jsem se moc ozbrojit protože celou akci budu začínat já a nemůžu vypadat podezřele, kluci si přichystali zbraně a mě Yoongi podal jen jednu malou bouchačku pro případ nouze. Někdo zaklepal na dveře, byl to Namjoon který nám přišel oznámit že je čas vyrazit.
,,Jste všichni připraveni?" optal se a souhlasně jsme přikývli, vzali jsme si poslední věci a šli jsme.
Na recepci nikdo nebyl a hotel byl téměř liduprázdný takže jsme nebudili žádnou pozornost.
Nastoupil jsem do auta, Namjoon zkontroloval zda-li máme všechno a vyjeli jsme. Jeli jsme dvěma autama, projížděli jsme ulice uprostřed noci. Během pár minut jsme byli na místě, auta jsme zaparkovali nedaleko baru, ulice byla tichá, nikde nebyla ani jedna živá duše.
,,Máš vše připravené? Je půl jedné, máš na to půl hodiny aby si tam pustil plyn a našel Zica. Skrytou kameru máš, kdyby se něco dělo tak okamžitě přijdeme, budeme tě sledovat neboj se." řekl Namjoon který seděl na místě řidiče.
Vystoupil jsem z auta, nasadil jsem si kapuci na své černé mikině a ruce jsem si dal do kapes. Šel jsem směrem k baru a když jsem vešel dovnitř, zastavil mě jeden gangster který hlídal vchod.
,,Co tu pohledáváš?" optal se mě nepříjemným tónem.
,,Potřebuji mátro, už jsem tu párkrát byl, hledám Felixe." odsekl jsem mu.
,,Počkej na baru, hned ti ho zavolám." poslal mě k baru a já jsem jako poslušný kluk uposlechl. Sedl jsem si k baru a objednal jsem si sklenku alkoholu, když se barman nedíval vytáhl jsem si z kapsy malou bombu s jedovatým plynem, načasoval jsem ji na třicet minut a nenápadně jsem ji připevnit na spodní stranu barového stolu. Celý bar byl poloprázdný, na mole se předváděli tři striptérky a sledovalo je asi deset gangsterů, mě absolutně nevěnovali pozornost a tak jsem úspěšně umístil načasovanou bombu. První krok byl splněn a teď bylo na čase jednat rychle. Ještě než mi barman stačil podat můj drink tak mě oslovil Felix.
,,Rád tě tu opět vidím. Co se stalo že ses tu tak najednou objevil?"
,,Potřebuji další mátro." řekl jsem mu spěšně.
,,A kolik ho chceš, během chviličky ti ho rád přinesu."
,,Bych potřeboval trochu větší objednávku. A potřeboval bych taky něco probrat s tvým šéfem."
,,Šéf teď nemůže, na chvilku ho zaskočil jeho synáček." řekl s nechutí v hlase. Takže teď mám Zica přímo na dosah ruky, stačí se jen k němu dostat.
,,Ale já spěchám a fakt to potřebuji." naléhal jsem.
,,Tak teď ti dám jednu dávku a vrať se zítra odpoledne." řekl a měl se na odchodu. Nemohl jsem ho nechat teď odejít, chytil jsem ho za rameno a zvýšil jsem hlas.
,,Je to důležitý! Prosím, fakt to spěchá."
Zřejmě jsem upoutal pozornost všech gangsterů co byli v baru, dokonce i přišel jeden muž z ochranky.
,,Nějaký problém, mám ho odvést pane?" optal se urostlý muž Felixe.
,,Ano, odveď ho." nakázal mu Felix a měl se na odchodu.
Muž z ochranky mě vyváděl ven, prošli jsme dlouhou chodbou a když jsme byly u hlavních dveří, hbitě jsem vytáhl svou zbraň a střelil jsem mu kulku do hlavy, na místě byl mrtvý. Pak se otevřeli hlavní dveře a do baru vběhli kluci, Namjoon po mě hodil masku aby jsem se nenadýchal plynu který by měl být vypuštěň za necelé dvě minuty.
,,Tohle nebylo v plánu, teď musíme jednat rychle." řekl Namjoon a vrhli jsme se do akce. Všichni jsme se rozdělili a snažili jsme se zabít co nejvíce mužů z Zicova gangu. V celé budově začalo být pěkně rušno, ze všech stran se ozývaly výstřely, Zico určitě musel vědět že je něco v nepořádku a určitě se musel schovat někam do bezpečí. Díky plynu, který jsem umístil na baru, jsem zneškodnil pár gangsterů kteří u baru pobývali. Přemýšlel jsem kde by se teď Zico mohl nacházet, nic mě nenapadalo a běžel jsem směrem k pracovně kam mě posledně zavedl Felix, říkal jsem si že by jsem měl právě tam začít.
Doběhl jsem k pracovně a bez váhání jsem vyrazil dveře, kupodivu tu byl Zico, seděl naprosto klidně ve velkém kancelářském křesle, nohy měl položené na stole a dělal jako že se nic neděje. Opodál na pohovce, seděl i Felix a jen se usmíval. Trochu mě to zaskočilo, nechápal jsem jak si tu může tak klidně sedět.
,,Čekal jsem na tebe Taehyungu ale zklamal si mě, čekal jsem na tebe až moc dlouho." řekl Zico s ironií v hlase ze které se mi udělalo zle.

***