Our Circus [NEDOKONČENÉ]

12#

„ Kde jsou Yanashi s Yumiiiim?" našpulil rty Akise.
Všichni tři seděli na schodech svých maringotek, nechtíc jít spát. Byl krásný letní podvečer, kdo by se zajímal o takovou věc jako je spánek?
Jediný Toru s nimi nebyl. Šel se totiž projít na louku nedaleko šapitó.
„ Nejspíš se zas někde schovávaj před cvičením.." povzdechl si pro sebe Sayu. Tenhle scénář v podobě Yumiho, který nehodlal nscvičovat na hrazdě a líného Yanashiho zašitého bůh ví kde, už zažil mnohokrát.
Takže nepovažoval za nutné se po nich jít podívat.
„ Nudím seeeee...." protáhl Akise a lehl si na schody. Tedy tak jak to vratký materiál dovolil.
„ Hlavně ticho ať nevzbudíme Yugiho.." pousmál se Sayu s vědomím co by byl poté chlapec schopný udělat.
„ Měl bych se jít podívat na Yanashiho kočku.." prohodil tiše Kazumi. S těmi slovy se zvedl. Na cestu k Yanashiho maringotce ho pronásledovaly jen pohledy dvou zbylých chlapců.
„ A už jsme zbyli jen my dva" usmál se nevinně Akise.
„ Už to tak vypadá." zaklonil Sayu hlavu k nebi.
„ Možná vím co bysme mohli dělat~" zvedl Akise taky oči k obloze.
„ Ale košili si mě chat můžu, ne?" zasmál se Sayu.
Akise v tu ránu zrudnul. Neuvědomil si, že jeho slova mohou vyznít takhle. „ T-tak jsem to nemyslel!... Úchyle."
„ Tak co by jsi chtěl dělat, hmm?" zeptal se stále smějící Sayu.
„ Teď už ti to neřeknu." nafoukl tváře Akise.
Sayu si nad tím jen pomyslně povzdechl a v duchu odpočítával vteřiny. Tři, dva, jedna....
„ Tak dobře!" zvolal Akise. „ Chtěl jsem si vyzkoušet nový makeup na příští vystoupení.. No a napadlo mě že bych namaloval i tebe!" vypískl nadšeně.
Sayu se z toho chtěl už už nějak vykroutit. Zrovna moc netoužil po vypíchnutém oku ani po alergické reakci na pudr. Ale když viděl Akise ho jiskřičky v očích, nemohl odmítnout. Někdy mu Akise připadal jako dítě. Nedalo se mu říct ne.
S jeho svolením Akise šťastně vběhl do své maringotky, kde nějaký čas zůstal.
Sayu na ten moment odvrátil pohled zpět k nebi. Západ slunce barvil nebe do rudých odstínů. Sayu uvažoval jestli se Toru taky dívá na oblohu. Kde vůbec je? O čem asi přemýšlí..
„ Jsem zpeeet!" zazpíval Akise s třpitivě růžovou taštičkou v ruce. Na jedné její straně byl masivní bílý jednorožec a prázdným úsměvem.
„ Můžeme začít?" otázal se Akise a sednul si vedle Sayua.
...........................
Kazumi otevřel Yanashiho pokoj. Nečekal žádný pořádek, ale to co ho praštilo co očí opravdu předčilo jeho představy. Po zemi se válela změť oblečení, se kterou se hojně seznamovaly jakési mentolové bonbóny. Tomu všemu sousedila plastová miska zbylé číny, časopis který Kazumi radši nezkoumal a neidentifikovatelný kus čehosi.
Kazumi si jen povzdechl. Doufal že v tom všem odpadu na nic nešlápne a hlavně, najde kočičáka.
.........................
Toru šel cestou vychozenou v louce, vedoucí kamsi. Bylo mu celkem jedno kam jde, byl plně ponořen ve svých myšlenkách.
Potřeboval promyslet konstrukci na představení, které se konalo za dva dny.
Yugi nikdy nepotřeboval moc rekvizit, stejně jako Akise. Jediné Akiseho mínus bylo to, že před představením trávil asi nejvíc času v koupelně. Druhým rekordmanem byl Yumi, který si moc rád vyklopil na obličej celé balení třpytek, jen aby byl v září reflektorů "Pořádně vidět".
Zítra bude někdo muset s Kazumim do zdejší malé Zoo, prozkoumat jestli se nějaké jejich zvíře bude hodit do show. Toru doufal že by s nimi mohl jet i Sayu.
Ale ten byl den před představením většinou zabořen v papírech a kontroloval různá potvrzení.
Yanashi si vždy vše připravoval sám, za což byl Toru moc vděčný. Bohužel byl také Yanashi ten jediný, kdo nepomáhal s úklidem po představení.
Pravda, to bylo krapet otravné.
Yumi bude chtít určitě nějakou extravagantní hrazdu, nebo se možná dokonce bude dožadovat zavěšení kruhu. S jeho číslem přicházelo vždy nejvíc práce.
Ne že by na to neměl sílu, tu měl. Z jistého důvodu se na stavění a chybné průpočty i těšil.
Proč?
Někdy se totiž za jeho zády objevil rozjařený Sayu v těsných džínách, tázajíc se jestli nepotřebuje pomoc.
Chvíli pokračoval v představách o Sayuovi, než si uvědomil jednu věc.
Nemají téma.
Už že začátku se dohodli, že každé představení bude mít téma. Jeho nejoblíbenější bylo asi to, kdy se všichni převlékli do starých dobových kostýmů. Hvězdou programu se stal Kazumi, který za jeden den stihl naučit deset štěňátek proskočit kruhem. Naopak jeho nejméně oblíbené bylo to, kdy si všichni prohodili čísla. Dopadlo to katastrofálně. Ale o tom možná jindy.
Snad někoho napadne nějaké téma..
Toru měl v hlavě už dlouho jeden nápad, ale... Bál se ho říct nahlas, jelikož se nechtěl vypořádávat s posměšnými komentáři od Yanashiho.
S tou myšlenkou se vydal zpět domů, aby to probral se Sayuem o samotě.
..........................
„ Zavři oči." nakázal Akise. Sayu ho ihned poslech, a v duchu se modlil za svůj zrak.
Ukázalo se však, že Akise plně věděl co dělá, takže se Sayu trochu uvolnil.
Akise vzal Sayuovu bradu a pootočil mu hlavu trochu doleva. Hned na to ucítil Sayu na svých víčkách jemný dotek štětce. Hlavně ať to není nějaká křiklavě neonově zelená s flitry...
„ Můžeš otevřít."
Sayu otevřel oči a jen tak tak zabránil ucuknutí. Akise byl až moc blízko jeho obličeji. Akise měl v očích zkoumavý pohled, nejspíš přemýšlel jakou barvu použije dál.
Kdyby Sayu věděl o čem chlapec menšího vzrůstu doopravdy přemýšlel když skenoval jeho rty.

Akise se po pár minutách tichého líčení odtáhl. Odhodil věc co právě držel v ruce kamsi za sebe, kam Sayu neviděl.
„ Zavři ještě oči." usmál se na něj Akise.
Sayu nevěděl proč, ale neviděl v tom nic špatného. Až do chvíle, kdy ucítil Akiseho měkké rty na těch svých.
Zděšeně se odtrhl.
„ Udělal jsem něco špatně..?" naklonil Akise smutně hlavu na stranu.
„ Aki-chan... Mám tě rád-" Akise ho přerušil.
„Vážně?" vykvikl Akise a nadšením poskočil.
„ Ale ne tak jak jako ty mě." dokončil svou větu Sayu.
„ Oh..." vydal ze sebe Akise. To bylo poprvé, kdy u něj Sayu viděl jakoukoliv jinou emoci než radost.
„ Měl by sis jít lehnout. Už je pozdě." povzdechl si Sayu. Sám moc nevěděl co v tuhle chvíli dělat.
Snad jen doufat, že to Akise nemyslel vážně. Protože Sayu pro něj žádné city neměl.
.......................
To ale nemohl vědět Toru, který se stal na cestě a vše tiše sledoval.

Po miliardě let, je du další chapterrrr~

Tsukiyama_fan dočkala ses 😂💖