7#

112 7 5
                                    


„ Tak jo lidi, končíme.“ zatleskal Sayu, když odešli poslední fanynky.
Yumi se jen zmučeně zašklebil. Celou dobu ho totiž otravovaly dvě menší děti. Jak on nenáviděl děti.. No, aby nepůsobil jako nějaký namyšlený blbec, dělal samozřejmě jak rád si s nimi povídá.
Zároveň ale stíhal o závistně sledovat Yanashiho zástup obdivovatelek. Jak to sakra dělal..
Yugi se jako vždy po první fotce záhadně vypařil.
Toruu viděl naposledy v zákulisí, když mu pomáhal zapínat kostým.
„ Jak to šlo?“ zavolal od východu Akise. Už vůbec nevypadal tak přepadle jako ráno, právě naopak. Na tváři mu svítil rozjařený úsměv.
„ Yanashi flirtoval s diváky.“ žaloval hned Yumi, a posunkami rukou na dotyčného ukazoval.
„ Takže nic zvláštního.. Jako obvykle.“ doplnil ho přicházející Toruu.
„ Vy jste se ještě nepřevlékli?“ zvedl obočí Toruu. Jeho pohled se zabodl do Sayua, jakoby říkal 'Tos jim to nemohl připomenout?'
„ Kde je vůbec Kazumi?“ rozhlédl se kolem Yanashi, který si k sobě tiskl růžovou obálku.
„ Usnul u mě na zemi.“ pokrčil rameny Akise.
„ Na zemi?“ povzdechl si Sayu. „ Půjdu ho probudit.“
„ Nepotřebuješ pomoc?“ zeptal se hned Toruu. Když totiž Kazumi někde usnul, bylo opravdu těžké ho probudit. Většinou když usnul na nějakém nepohodlné místě, ani ho nebudili, a společnými silami ho jednoduše přenesli do jeho pokoje.
„ To je dobrý.“ usmál se na něj Sayu, a poplácal ho po rameni. „Dneska jsi toho už udělal dost.“
Yumi se mezitím odběhl do zadní části stanu převléknout. Té části přezdívali zákulisí, kvůli faktu, že byla oddělená oponou, a skrývaly se za ní všemožné rekvizity, které během představení zrovna využívali.
„ Chci vidět, co jste dneska dělali!“ vyhrkl znenadání Akise, aby na sebe upozornil.
„ Už je pozdě. Měl bys jít spát.“ namítl Toruu.
„ Není ani osm večer.“ našpulil uraženě rty Akise.
„ Ukaž mu tu ohnivou show, Toruu. Ať je šťastnej.“ zašklebil se na něj Yanashi.
„ A ty ses ještě nepřevléknul proč?“ sjel ho pohledem Toruu.
„ Už jdu mami..“

Yanashi pomalu kráčel do zákulisí, kde si nechal hodinky a mobil, v patách měl poskakujícího Akiseho, s unaveně se plahočícím Toruuem.
Ani se mu nedivil, že je tak unavený. Toruu většinu času nevystupoval, staral se jen o věci kolem, zařizoval vše potřebné, a dělal těžkou práci.
Ale byla legrace ho provokovat..
Yanashi nepozorovaně zmizel na rudou oponou, aby si ho ti dva náhodou nevšimli. A Akise by jistě chtěl ukázat další kouzelnický trik a hučel by do něj tak dlouho, dokud by mu ho nevysvětlil. Což, Buďme upřímní, by stejně nepochopil.
Otočil se čelem do místnosti, a na chvíli zamrzl na místě.
Párkrát zamrkal, aby si uvědomil skutečnost onoho okamžiku.
Před ním stál Yumi, zády k němu, jen ve spodním prádle.
Oh, Yumi se vlastně vždycky převleká tady..
Yumi zval bílé tričko že stolku, a otočil se čelem k Yanashimu.
I on na chvíli přestal dýchat, jak se ho lekl. Chystal se ho pozdravit, když si uvědomil, že před ním stojí v podstatě nahý. Mírně zrudl, otočil se zpět, a přetáhl si tričko přes hlavu. Až poté spustil.
„ C-co tady děláš??“
„ Co asi.. Jdu si pro věci.“ pohodil Yanashi hlavou k místu, kde ležely jeho věci.
Yumi měl opravdu hubené tělo, na to že byl akrobat na sobě neměl ani hrstku svalů. K tomu byl tak roztomile malý..
„ Um.. Aha? A vadilo by ti, co já vím. Třeba teď odejít, protože se převlekám?“ stáhl si Yumi tričko trochu níž ke stehnům.
„ Huh? Jeden by řekl, že s tvým bývalým povoláním ti nahota nevadí.“ rýpl si s úšklebkem Yanashi. Došel si pro věci, cestou však nespouštel zrak z jeho těla.
„ To bylo zlý.“ zašklebil se na něj zpět Yumi.
„ Ani bych neřekl.. Dokážu být i víc zlý~... A mimochodem, máš tělo jak holka.“ prohodil Yanashi, když odcházel.
........................................

„ Mám hlaaaad!“ křičel hned Akise, když se všichni sešli před jejich maringotkami.
„ Co bude k jídluuuu?“ ozval se za ním Yumi, sedíc na schodech ke svojí maringotce.
Všichni už byli převlečení do svých obvyklých věcí, až na některé výjimky, které se nemuseli převlékat vůbec.
Yugi chodil kolem dokola v modrém tričku, a obyčejných kalhotech.
Akise kolem skákal stále ještě ve svém spacím oblečku, který se skládal z trička s tříčtvrtečních kalhot, s jednorožčím vzorem.
Sayu stál někde na půli cesty mezi jeho a Yanashiho maringotkou, v černém roláku, s černými džíny.
Yanashi stál nespecificky kde, na sobě měl bílé tílko, černé džíny podobné těm Sayuovým, s černočervenou kostkovanou košilí v ruce.
Toruu si celý den hověl ve stejném outfitu, který tvořila košile s vyrhnutými rukávy a kalhoty náhodné barvy.
Yumi, jak už bylo řečeno, seděl na schodech v bílém tričku, s roztrhanými džínami.
Kazumiho samozřejmě vynecháme, protože ten teď mírumilovně spí u sebe v posteli.
(nejspíš nahý *lenny face*)
„ Bojím se, že žádné jídlo nemáme.. Na nákupy musíme zítra teprve zajít.“ prohrábl si vlasy Sayu.
„ Cože?! “ zastavil se hned Yugi.
„ Umřem hlady!“ panikařil hned Akise.
„ Ty určitě ne. Vsadím se, že u sebe máš nejmíň tucet skrýší se sladkým.“
namítnul Yanashi.
„ Všichni se uklidněte.“ zvedl ruce Toruu, aby na sebe upozornil. No, i tak byl pomalu nejvyšší že všech chlapců, takže dvakrát přehlédnutelný nebyl.. „ Určitě jsem nebyl jediný, kdo od fanoušků dostal nějaké bento boxy, že?“
„ Oh, to je pravda.“ usmál se vděčně Sayu nad tím, že krize byla zažehnána

Our Circus [NEDOKONČENÉ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat