Our Circus [NEDOKONČENÉ]

11#

Yanashi položil slabého Yumiho na postel. Vzal deku, která byla přehozená přes postel a zakryl jí hnědovláska.
Odhrnul mu rozcuchané vlasy z obličeje a sáhl mu na tváře. Cítil teplo a usoudil, že malý akrobat bude nejspíš nemocný. Jal se tedy jít k sobě do maringotky a uvařit Yumimu čaj.

Vyšel tedy z hnědovláskovy maringotky, přešel malý pozemek a vešel do své. Přivítal ho Felix, který po vydatném odpočinku s Tooruem usoudil, že trochu prožene myši a pak se blahosklonně vrátí do svého zámku. Svého pána tam však nenašel a tak usnul přede dveřmi. Za půl hodiny se ale Yanashi vrátil, z čehož měl kocour radost a dával to najevo hlasitým předením.
Yanashi svého společníka podrbal za uchem a začal hledat pytlíky s čajem. Po prohrabování skříně našel nejen pytlík meduňkového čaje, ale i plynový vařič, který si koupil ve městě, kde měli minulé představení. Yanashi se domníval, že to bylo někde blízko města Nagasaki, ale to momentálně nebylo důležité.
Po hlubším prohledání skříně i krabic pod postelí našel ještě varnou konvici. Měl tedy, co potřeboval. Do konvice nalil vodu a nechal ji vařit. Když dospěla voda k varu, nalil ji Yanashi do čajové konvice, kterou nalezl společně s hrnkem v krabici.
Co vody dal čajový pytlík a počkal, až se vylouhuje. Po dokončení tohoto procesu nalil modrovlásek část obsahu konvice do hrnečku, otevřel dveře maringotky a sešel ze schodů. Felix ho následoval a odmítal návrat do maringotky, takže Yanashinu nezbývalo než dveře zabouchnout.

Yumi se mezitím probudil. Překvapilo ho, že leží u sebe v posteli...kdo ho sem donesl? A proč ho ten někdo ještě zakryl dekou? V mírné panice odkryl deku a oddechl si. Oblečený byl. Náhle uslyšel kroky. Yumi rychle zavřel oči a předstíral spánek.
Yanashi otevřel dveře a dovnitř vběhl Felix. Vidíc postel, zamířil k ní a obsadil ji. Respektive skočil Yumimu na levou nohu a uvelebil se tam. Yanashi se usmál, přešel k nočnímu stolku vedle postele a položil na něj konvici i hrnek. Nalil do něj čaj a otočil se k Yumimu. Ten, ač měl zavřené oči cítil, jak se k němu Yanashi přibližuje. Znejistěl a snažil se nečervenat.
,,Spíš, viď," ozval se Yanashi.
Yumi málem přikývl, ale včas se zarazil.
Yanashi přikývl a mimoděk se začervenal. Udělal rychlý pohyb hlavou, aby zjistil, jestli někdo není na blízku. Samozřejmě byli sami.
Modrovlásek pevně zavřel oči a vypadal, jako by sváděl sám se sebou nějaký vnitřní boj. Pak se rychle naklonil nad Yumiho čelo a políbil je. Yumi okamžitě přestal předstírat spánek a vymrštil se do sedu. Yanashi sebou trhl.
,,My-myslel jsem, že spíš-" vyrazil ze sebe, celý rudý.
,,To tě teda fakt neomlouvá!" vyhrkl v odpověď hnědovlásek.
,,Copak skutečnost, že někdo spí ti dává privilegium ho líbat?"
Yanashi se ušklíbl.
,,A co když onen hříšník zneuctěnou osobu miluje?" řekl klidně.
Jestli Yumi do teď nebyl dost rudý v obličeji, teď to rozhodně splnil.
Chystal se něco říct, ale Yanashi byl rychlejší.

,,Miluju tě, Yumi," řekl s ruměncem na tvářích.
Yumi zbledl. Nevěděl, co na to říct... S něčím takovým nepočítal... Beze slov vstal z postele a chystal se odejít. Yanashi seděl na posteli a zklamaně se na něj koukal. Yumi otevřel dveře. Zastavil se. Zastavilo ho jeho rychle tlukoucí srdce. Co k Yanashimu vlastne cítím? řekl si. Byl smutný a šťastný zároveň. Co se to děje?! křičel sám na sebe.
,,My-myslíš to vážně...?" vysoukal ze sebe Yumi.
Yanashi, stále se sklamaným výrazem se postavil.
,,Nikdy jsem nemyslel nic tak vážně."

A pak se událo něco neuvěřitelného a krásného. Něco, s čím ani jeden z nich nepočítal.
Yumi zabouchl dveře. Yanashi vzhlédl. Yumi se usmál a rozběhl se k Yanashimu. Než Yanashi stačil zareagovat, Yumi ho vroucně políbil.
V tom jediném polibku se zrcadlily všechny Yumiho city a všechna slova. Když se oba od sebe odpojili, nemusel Yumi nic říkat. Stačil jeden pohled, jeden polibek a ti dva se rázem stali nejšťastnějšími v celém Japonsku.

Yumi se k němu přitulil a cítil Yanashiho srdce, které pořád mocně tlouklo. Srdce, které teď nepatřilo nikomu jinému, než jemu. A Yumi věděl, že dělá dobře. Že udělá dobře, když své srdce nechá v Yanashiho vlastnictví.
Yanashi objal svou lásku a políbil ji na temeno hlavy.
,,Jsem unavený," zašeptal Yumi. Yanashi se usmál, vzal ho do náruče a odnesl ho do postele. Lehl si vedle něj. Yumi trochu znejistěl.
,,Co se chystáš dělat?" zašeptal bojácně.
Yanashi se jen ušklíbl, objal Yumiho a dál nic nedělal.

Yumi byl šťastný. Víc ani nepožadoval. Otočil se k Yanashimu a zašeptal mu do ucha.
,,Stejně jsi blb," řekl s úsměvem a políbil ho.
Yanashi se ušklíbl.
,,Tak blb, jo?" řekl s šibalským výrazem. Vstal, klekl si na Yumiho a zaútočil na jeho krk.
,,Zlato-" vyhrkl Yumi, snažíc se dávat Yanashimu najevo, aby přestal. Ale Yanashi neposlouchal...

Felix ty dva nechápavě sledoval. Ale jelikož svého pána znal, i on pochopil, že tahle noc bude dlouhá...

@Tsukiyama_fan
Po 100 letech nová kapitolaaa