Our Circus [NEDOKONČENÉ]

#15

Uah~" vydechl Yanashi, když se svalil vedle Yumiho na postel. Oba chlapci byli v obličeji celí rudí. Mladší chlapec přivřel spokojeně oči a objal svého druha. Takhle se spolu ti dva mazlili a nemysleli na nic jiného, než na svou drahou polovičku.
Po chvíli se ale Yanashi prudce zvedl a nechal Yumiho přepadnout na bok, protože na něm Yumi ležel. Nesouhlaně zamručel, ale zůstal ležet, byl z minulého zážitku hodně unavený.
Yanashi vstal, seskočil z postele a šel ke své bílé skříni. Vytáhl z ní volnější bílé tričko a uplé roztrhané džíny. Oblékl se a šel znovu k posteli. Sehnul se a vytáhnul z pod postele černou viktoriánskou škrabošku, která neměla otvory pro oči.
Chytil s mírnou surovostí, ale stále opatrně, aby svému příteli neublížil, Yumiho tvář do rukou a nasadil mu onu škrabošku na obličej. Políbil ho a nechal Yumiho, ať se s nynější situací vypořádá sám. Nechtěl ale, aby si hnědovlásek škrabošku sundal, a tak mu na ruce nasadil pouta s červenou jemnou kožešinkou, aby Yumimu něco neudělal. Možná byl sadista, ale nechtěl, aby mu způsobil bolest, pokud to sám nechtěl.

Yumi vůbec nic neviděl, vzrušovalo ho to. Naklonil se k místu, kde tušil ucho svého přítele a zašeptal, ,,Miluju tě~"
Yanashi ho pohladil po rtech a svalil svůj poklad na postel.
Yumi se nevzpíral. Neměl ani důvod.
Slyšel Yanashiho, jak někam jde... Ale nevěděl kam. Po chvíli ucítil, jak se vedle něj prohla matrace. To značilo, že si k němu Yanashi sedl. Spokojeně zapředl, když ucítil Yanashiho ruce na svých bocích. Posadil se. Najednou ucítil tlak v oblasti boků. Yanashi ho za ně zvedal a posadil si ho na klín a políbil ho na krk. Yumi zavzdychal. Po citu zkoušel najít Yanashiho rty, aby mu polibek oplatil, ale Yanashi byl rychlejší.
Spojil jejich rty a rukama putoval po Yumiho bocích a hrudníku. O chvíli později se rozhodl sjet rukou dál... Uchopil Yumiho stále narůstající problém do ruky a začal ho mučivě pomalu masírovat a hníst. Yumi začal nahlas vzdychat.
,,Copak, mám přestat?~" zašeptal Yanashi Yumimu svůdně do ucha.
,,N-ne... Prosím~" vydechl mezi steny Yumi.
,,Miluju, když se takhle tváříš, zlato," zašeptal Yanashi a olízl Yumimu ušní boltec.
,,S-sundej mi to-o," s těží ze sebe vyrazil Yumi a natáhl ke svému mučiteli své spoutané ruce.
,, Chtěl bys?~" zašeptal provokativně výše zmíněný.
,,Ano!"
Modrovlasý se ušklíbl.
,,To mě ale budeš muset pěkně poprosit, baby boy~" řekl provokativně Yanashi a zarazil se, když mladšího oslovil tak, jak mu zatím říkal jen v duchu. Ale nezdálo se, že by se to Yumimu příčilo...
,,P-prosím... ," špitl výše zmiňovaný.
Yanashi měl v plánu ještě trochu Yumiho potrápit, jenže vtom se za dveřmi ozvaly hlasy Sayuriho, Toorua, Kazumiho a ještě něčí, ale jejich hlas nepoznával. Jen jeden mu byl povědomý...

,,Yanashi?" ozval se zpoza dveří Sayu.
Yanashi rychlostí blesku a s hbitostí geparda schoval všechno, co měl na posteli, sundal Yumimu pouta a škrabošku a hodil po něm svoje tričko a džíny.
,,Ale-" vyhrkl polohlasně Yumi.
,,Není čas, honey," zamumlal Yanashi a zmizel u své skříně, ze které urychleně vyházel většinu svého oblečení. Stihl to na poslední chvíli, hned, jak skončil, rozrazil Sayu dveře.
Sayuri, Kazumi, Tooru, Akise a tři kluci, které neznal. Sayuri pozvedl obočí, zatímco Akise začal skákat a nadšeně pištět (jak už bylo řečeno, Akise Yumiho a Yanashiho shipuje).
,,Co na mě tak blbě civíte? ... Dávám Yumimu svoje starý oblečení." Tahle lež by nejspíš vyšla, kdyby se Yumi tolik nečervenal a netěkal pořád pohledem po místnosti.
,,Vy jste páreček!!" zaječel Akise přes celou místnost, až sebou všichni trhli.

Tooru celý zrudl, Akise kolem nich poskakoval, Sayu se smál. A ti tři noví jenom koukali kolem sebe, celkem v rozpacích.
Najednou jeden z nich přikročil k Yanashimu.
Měl tyrkysové vlasy a černé oči, téměř dívčí... Byl formálně oblečen, červený kabát, černé sako a kalhoty, šedou vestu, bílou košili a červenou kravatu. Boty měl pečlivě vyleštěné, a když šel, klapaly jeho podpatky zázně o podlahu. Najednou otevřel ústa a hlasem, téměř dívčím, zašeptal.
,,Yashi..."
Yanashi sebou trhl a vrhl se tomu muži po krku. Chytil ho za líbec košile a křičel na něj.
,,Jak se opovažuješ! Jak můžeš být tak opovážlivý a bezohledný! Takhle mi směl říkat jenom-"
,,Tvůj bratr... ," dořekl za něj muž.
Yanashi ho v tu ránu pustil a klesl na kolena.
,,Nebyl to vždycky bratr... Byl to muž v těle ženy... Ten den, kdy měl odejít na operaci... Zbil ho. Zamkl ho do sklepa a klíč zahodil... Nosil jsem mu jídlo... Ale otec..."
Všichni na něj strnule zírali. Yumi byl nešťastný, když viděl, jak je jeho přítel smutný... Ale nevěděl, co dělat.
,,Nedokázal jsem mu pomoct... Mě poslal k tetě a jeho do nějaké polepšovny... Nebylo to legální... Nebylo to správně... Křičel jsem... Ale oni neposlouchali... Zene!" vykřikl Yanashi a začal brečet. Klečel před svým bratrem a objímal mu nohy.
,,Odpusť...odpusť mi... Je mi to tak líto, tak líto!"
Ten si k němu klekl.
,,Shhh...už je to pryč... Klid, to je ono. Už je to dobrý..."
Zvedl Yanashiho na nohy a objal ho.
Yanashi si utřel oči od slz a objal ji taky.

,,Em, fajn," prolomil ticho Sayu.
,,Zena už asi představovat nemusím..."
Všichni v místnosti s úšklebkem kývli.
,,Fajn," pousmál se velitel cirkusu a otočil se ke zbylým dvěma nováčkům.
,,Toto jsou Honako a Izuru Sowari a ode dneška je tento cirkus i jejich domovem," usmál se na ty dva.
,,Čau," zašeptal jeden z nich, konkrétně ten, co měl celé vlasy blonďaté, zatímco jeho bratr, ten s červeným pruhem ve vlasech energicky zamával do všech světových stran.
Yanashi odskočil od Zena a se zájmem si nováčky prohlížel.
,,Čau, mé jméno je Yanashi a dělám to kouzelníka," usmál se na oba Yanashi a Yumimu se podezřele nadoukly tvářičky.
Kazumi si se zájmem prohlížel Izurua a taky se představil.
Izuru ale najednou nebyl schopen vnímat naprosto nic. Jeho pohled utkvěl na Felixovi, který kolem něj se zájmem obcházel a nakonec se mu začal otírat o nohu.
,,Jak se jmenuje?" zeptal se Izuru, ale nevěděl, koho se má ptát a tak se otočil na všechny v místnosti.
Yamashi se hrdě napřímil.
,,Jmenuje se Felix. Je to můj kocour a zároveň nejlepší kocourek v celém Japonsku."
Izuruovi zazářily oči a vzal Felixe do náruče.
Jeho bratr ho pobaveně sledoval.
,,Já jsem Yumi," seskočil z postele hnědovlásek a žárlivě objal Yanashiho. Ten hi zezadu políbil na krk a Yumi spokojeně zapředl tak, že by mohl soupeřit s Felixem.

Když se všichni představili, šel každý do své maringotky.
Zen zůstal, k značné nelibosti Yumiho, u Yanashiho, kde přespal i Yumi, protože u něj spala dvojčata.

Sayu ještě chvíli brouzdal po internetu, aby našel vozy pro dvojčata a Zena. Když nalezl, co hledal, zavřel notebook a zalehl do postele.

Akise si nabral plnou pusu lentilek a usnul se sladkou chutí v puse.

Tooru si chvilku četl, ale i on za chvíli zhasl svou stolní lampičku a šel spát.

Izuruovi Yanashi dovolil půjčit si na noc Felixe a tím blonďáčka udělal naprosto šťastným.
Honako chvíli koukal do mobilu, ale i jeho to za chvíli omrzelo a taky šel spát.

Yugi, jakožto veliký fanatik spánku spal hned a nehodlal se vzbudit dříve, než v deset hodin dopoledne.

Yumi sdílel postel s Yanashim a usnuli ve společném objetí.
Zen si ustlal na zemi a zachumlán do spacáku usnul i on.

Kazumi, stejně jako Yugi usnul taky hned, ovšem ještě, než usnul, šel dát dobrou noc Kimovi a doplnil hadovu misku.