Our Circus [NEDOKONČENÉ]

19#

,,Uh, nesnáším kocovinu... ," zamumlal šéf cirkusu Dreamaker, Tareshi.
,,Nepovídej," zasyčel unaveně jeho společník, Ray. Tareshi se včera očividně neopil sám... To mu v hlavě instantně vytvořilo myšlenku:
,,Nic jsme spolu... ," nechal nevyslovenou otázku viset ve vzduchu, počítaje s tím, že Ray jeho narážku pochopí. Ne, že by ho to svým způsobem nevzrušovalo, představa chladného Raye v jeho těsné blízkosti v jeho posteli... To ho naopak vzrušovalo hodně.
Ray se ušklíbl a zavrtěl hlavou.
Tareshi pokýval hlavou a pracně se zvedl, dávaje si dobrý pozor na všude se povalující poloprázdné lahve s alkoholem.
,,V osm máme vystoupení," ušklíbl se Ray a opustil krotitelovu maringotku.
Poslední, co slyšel, bylo Tareshiho mučednické vytí.

,,Onii-chaaaan... ," tahal už dobrou čtvrthodinu mladý hadí muž, Asaki, svého bratra za rukáv.
,, ...Yuko mě zase kousnul," ukazoval na svůj zrudlý prst Asaki, slzy na krajíčku.
Ale Asaniho vyjímečně jeho bratr nezajímal. Pod jeho rukou totiž vznikalo umění hodné obdivu. Asani byl umělec tělem i duší a myslím, že byste to na něm i poznali.
Temně růžové vlasy si stahoval do tenkého culíku, přes hlavu většinou nosil šedou vlněnou čepici, za jakéhokoli počasí. Měl na ní různé odznáčky, nejčastěji s asexuální tématikou. Asani byl nefalšovaný asexuál a všichni to věděli, což se často odráželo v fanouškovských dopisech, které s únavnou pravidelností dostával.
Šedý uplý rolák a o to uplejší bílé kalhoty ještě víc zdůrazňovali jeho hubenou a dlouhou postavu.
Na fanouškovských fórech kolovaly fámy, že mladý umělec v minulosti trpěl anorexií, nikdy však nebyly potvrzeny, ovšem ani vyvráceny...
Jeho ale teď nezajímalo nic, než jeho plátno, které teď už zaplňoval... Řekněme to korektně, akt.
To byla jeho specializace. A všichni to věděli...to se také odráželo ve fanouškovských dopisech, mimochodem.

,, Onii-chaaaan!" protáhl rozmrzele mladší z bratrů. Asani byl ale očividně tak zabraný do svého malování, že ani nevzhlédl od plátna (a možná to bylo i velkými sluchátky, ze kterých vyloženě řvala gotická hudba).
Asaki našpulil uraženě rty, vyklouzl z maringotky a nezapomněl za sebou pořádně přibouchnout dveře, čehož si Asani úspěšně nevšiml.
Asaki běžel k maringotce naproti té jeho, která byla na rozdíl od těch ostatních pastelově růžová a pomalovaná květy.
Než stačil vydupat po malých schůdcích ke dveřím, ony dveře už se stačily rozrazit samy, čímž malému chlapci málem zlomily nos.
Ve dveřích stála dívka. Čeho byste si na ní asi nejdřív všimli bylo to, že vypadala jako porcelánová panenka, jakoby vystřižená ze starých katalogů hraček z konce devatenáctého století.
Její jméno bylo Miyuki a kdybyste se zeptali jakéhokoli člena cirkusu Dreamaker na to, co si představují pod pojmem "žena pro všechno", zaručeně by vám odpověděli jejím jménem. Miyuki uměla všechno. Uměla vykouzlit z klobouku králíka, uměla zhypnotizovat toho týpka, co se v publiku smál, že hypnóza je výmysl, uměla spáchat slušné vystoupení v oboru akrobacie, uměla to s lidmi i zvířaty, ale co bylo nejdůležitější, uměla dělat ty nejlepší lívance na světě.
Nebylo se tedy čemu divit, že zraněný Asaki, pokousaný svým zakrslým králíčkem Yukem běžel zrovna k výše zmíněné "ženě pro všechno".
,,Yuko mě kousl," žaloval s nafouklými tvářičkami Asaki. Miyuki se usmála, přikývla a gestem mu naznačila, ať jde do její maringotky. Asaki přikývl a nahrnul se do Miyukina příbytku jako velká voda.
..............................
„Tareshi-san, můžu na moment?“ oslovila mladá dívka menšího vzrůstu krotitele a principála v jedné osobě.
„ Ale ať je to rychle Saro.“ brouknul Tareshi, ledabyle si zapínajíc černou košili. Dnes neměl na nic zrovna dvakrát náladu, kvůli jeho propité noci a stále bolavé hlavě. Kdyby mu Sara řekla že se biď jedna věc z celého představení pokazila, asi by měl velký problém udržet své nervy na uzdě.
„ Zjistila jsem, že naše lokace v Moonhils je totožná jako cirkusu Magixia.“ řekla nervózně Sara. Neměla ráda když musela být s jakýmkoliv mužem osamotě.
„ A to má být kdo?“ otevřel Tareshi drahou mahagonovou skříň, plnou bičů a náčiní. Na zvířata samozřejmě. Vybral si ten nejužší a zkusmo s ním švihl, což donutilo Saru k instinktivnímu ucuknutí a couvnutí směrem ven.
„ Náš soupeř.“ dostala ze sebe Sara, bedlivě pozorujíc Tareshiho ruce.
Tareshi se na chvíli zamračil, ale nakonec se ušklíbl.
„ Už se můžu dočkat.“ otočil se na podpatku a vyplul z maringotky, div neschodil dívku na zem. Tím se ale nehodlal teď zabývat, musel celou situaci přednést Rayiovi.
Sara tam jen v okouzlení stála, neschopná pohybu. Vůbec však ne v dobrém slova smyslu. Z Tareshiho vyzařovala tak dravá energie, přesně jako ze lvů, když zavětří novou kořist. Co s nimi jen měl v plánu?
..............................
Zako se znuděně pustil své tyče. „ To už je konec?“ olízl si rty. Jeho černé vlasy vlály do každé světové strany, kůže plná třpytek a líčidel. Jeho hubené tělo s vytrénovanými křivkami obepínal jeden z jeho nejtěsnějších úborů. Byl krvavě rudý, protkaný černou krajkou.
Zako si oprášil ruce, jen aby zjistil že na nich má zbytek křídy, kterou používal při vystoupení, aby mu neklouzaly ruce. S odporem si je utřel do zad člověka co kolem něj procházel. Čirou náhodou to byl Ray, a jako by to tak vesmír chtěl, zašpinil Zako Rayův nový top, který nebyl dvakrát levný. Na tváři se mu objevil vyděšený výraz, který ale hned skryl. V mysli si spočítal dvě a dvě a došlo mu, že pokud ho Ray chytí, nebude to po něj dobré. Ray se pomalu otočil, jako by chtěl prodloužit hrůznost onoho momentu.
„ Toho budeš litovat.“ ušklíbl se ďábelsky Ray, stylem kterým to umí jen on. Než ale větu domluvil, byl Zako v nejvyšším bodu týče, odhodlaný vydržet zde klidně i celou noc. Tedy za předpokladu, že by za ním Ray nevylezl..
„ Přestaňte blbnout vy dva a radši mi pomocte uklidit.“ houkl Asani, znechucen sexuální atmosférou mezi nimi.
Ichigo k němu tiše došel, berouc do svých svalnatých rukou druhý konec kladiny. Společně ho odnesli stranou, aby se dalo volně procházet k lavičkám. Tam na ně čekala všemi nenáviděná práce. Úklid zbytků a všemožného odpadu, který tu zanechali návštěvníci.
„ Asaki přestaň si hrát s tím lvem a pomáhej trochu.“ zpražil svého bratra hned potom. Nemyslel to nijak zle, jen byl dnes přetažený.
„ Měl by ses zklidnit.“ položil mu ruce na ramena Zako, který se mezitím nějak zázračně dostal z Rayových spárů a pomalu mu masíroval ramena.
„ Dál ode mě.“ odstrčil ho naštvaně Asani, čímž potěšil Zaka, který se hned poťouchle zasmál.
„ Dneska jsi nějak lehce vyprovokovatelný~“ prohodil než odešel dělat společnost někomu jinému.
Asani si frustrované zastrčil růžový pramen vlasů za ucho. Jak on ho nenáviděl.
„ Nic si z něj nedělej. Víš jaký je.“ usmál se na něj Nanami, jehož tvář se následně zkroutila do znechuceného šklebu když zahlédl věc, kterou zanechal jeden návštěvník pod lavičkou.
„ Tareshiiiiiiiiiiii!“ zakřičel hned po tom. Jeho bílé, pečlivě upravené vlasy se div nedotýkaly pohovky.
„ Mám práci.“ zavolal nazpět Tareshi, trpělivě držíc řetěz lva, aby si ho mohl Asaki do libosti pomazlit. Lev nebyl nijak prudký ani zlý, byl to veterán zapůjčený z místní Zoo, takže by ho klidně mohl nechat bez dozoru. Ale Tareshi nechtěl nic riskovat a navíc pohled do Asakiho šťastné tváře ho vždy rozveselil.
„ Děje se tam nahoře něco?“ ozval se Kamiru, sundávajíc si z tváře klaunskou škrabošku.
„ Našel jsem tu použitý kondom a nehodlám na něj sahat.“
Hned poté jste mohli zaslechnout Karukiho, Tareshiho a Rayův výbuch smíchu.
Nanami nad jejich následnou debatou o tom při jakém vystoupení se to asi stalo a kdo na daných místech seděl, jen pokrčil rameny a nechal si onu věc žít vlastním životem.