𝐌𝐚 𝐂𝐡𝐞𝐫𝐢𝐞 ||𝐜𝐳 ✔ (Korekce)

† 3. † ✔

× × × † × × ×
Kapitola 3.
× × × † × × ×

Remington se zaskučením dopadne ve dřepu na nohy, pozvedne hlavu a pohledem sjede celou konstrukci, kterou chtěl skonat při vystoupení, ale pohmožděnina na zádech mu šplhání dosti znepříjemňovala. Narovná se, rukama se chytne konstrukce a zhluboka vydechne. Vyšplhá po železném sloupu až k spleti trubek, kde se přitáhne a s namáhavým funěním od bolesti přeručkuje půl metru k okraji, kde se zahákne nohama a hlavu svěsí dolů, jako by byl netopýr. Zhluboka oddechuje a přemýšlí, jak se vrátit, aniž by musel příliš namáhat ruce.

„Takžes to nevzdal nakonec?" Remington pohlédne na Daniela, jak se opírá o pódium a v ruce drží dva lahváče. Jedno otevřené, z kterého popíjí a druhé čeká nejspíše na Rema.
„Ne, ale i tak přemýšlím, že to radši vynechám ze svého tradičního programu." odpoví a natáhne se k trubkám.
„Doufám, že to nechceš seskočit dolů, Peter Parker fakt nejsi." řekne Daniel a pohledem sjede od Remingtona až na podlahu podia. Frontmana od podlahy dělilo dobrých pět metrů.
„Peter Parker možná nejsem, ale upír Remington Leith ano." usměje se a se zaťatými zuby přeručkuje zpět ke sloupu, z kterého už seskočí, jelikož mu pravá ruka dává jasně najevo, že není dvakrát ve fit formě. Daniel odvrátí zrak a opět se podívá zpět, až když slyší přibližující se kroky značící, že z Remingtona není rozmajznutý "upír Leith".
,,Blázne." Pronese potichu Daniel a podá Removi láhev s vychlazeným pivem. Ten ji přijme a pořádně se napije, ne proto, že by měl sucho v ústech, ale aby zahnal myšlenky vyvolané vyslovením slova "blázen". Daniel se zamyšleně zadívá do prázdna a s pootevřenou pusou, připraven něco říct se otočí na Remingtona, který ho však umlčí dřív, než stihne byť hlásku vypustit.
„Zkus přemýšlet." Řekne chladněji, než měl v plánu a odejde. Bylo mu jedno, že to, co se chystal říct nemuselo souviset s tím předtím. Prostě ho to naštvalo. Nesnášel toto označení.

Aniž by vnímal své okolí, plně zabrán myšlenkami vrazí do Emersona, který couval s náručí plnou oblečení s jejich značnou. Emerson se leknutím zajíkne a pár triček mu spadne. To Remingtona probere. Otočí se na bratra, který se pokouší udržet zbylé kusy, které v obalech kloužou a s plesknutím dopadají na zem. Remington položí láhev s pivem ke zdi a půlku bratrovi vezme.
„Počkej, pomůžu ti." Poví a dřepne si, aby posbíral i popadané kusy. Emerson se vděčně usměje.
„Dík, ale příště do mě nežduchej." Poupraví si klobouk, který mu sjel víc do čela a převezme si popadané kusy od Rema.

,,Promiň, nevšiml jsem si tě." Krátce se na bratra usměje, oblečení chytne jak pakl učebnic a do volné ruky vezme pivo.
,,Jsi v poho?" Zeptá se na rovinu Emerson. Je mu divné, jak se jeho bratr chová. Přemýšlí, zda není jen unavený, ale to by takový byl už od rána. Má tedy pocit, že za tím bude něco jiného než únava a doufal jen, že to není to, co si myslí. Úzkost.
„Proč bych nebyl?" Diví se starší.
„Protože se tu potácíš jak mrtvola a při tom si, tak před patnácti minuty, skákal po sloupu jak opička po stromu? A hlavně vím, že tě něco sžírá zevnitř." Zamračí se a chytne bratra za předloktí, aby jej zastavil v chůzi. Remington se k Emersonovi otočí čelem, ten se rozhlédne a zašeptá. „Pokud tě něco trápí řekni mi to. Nedus to v sobě, nebo budeš zase-" odmlčí se a uhne pohledem. „Prostě to řekni." dostane ze sebe nakonec.
„Nedělej si s tím starosti, kdyby to bylo vážné, řekl bych ti to." Ujistí Remington svého bratra, s úsměvem, který rozhodně upřímný nebyl. Může tomu vůbec sám věřit? Kdyby šlo jen o blbé oslovení, nějak se s tím popere, ale tím, že už byl načnutý... Navíc bratrova přítomnost tomu dodala jiné grády. V tomto momentu si již tak jistý není a obavy se pomalu začínají dožadovat pozornosti.

Nejlepší možnou volbou pro něj bude, co nejvíce se stranit nejmladšímu bratrovi, dokud nezačne show a mezitím si nějak provětrat hlavu. Nebo se o to aspoň pokusit.

. . .

Bylo to tady. Za pár minut mají vkročit na pódium, kde na ně s předčasným jásotem již čekají stovky fanoušků. Emerson si jako vždy poťukává o zábradlí schodiště, Sebastian společně s Danielem horlivě diskutují a nikdo si nijak nevšímá, že jim chybí důležitý člen. Remington.

Stojí před zrcadlem, rukama se zapírá o stůl a hledí do svých hnědých očích, zorničky má zúžené. Jeho tep je nepravidelný, chvíli zrychluje a zase zpomaluje Má pocit tísně na hrudi. Snaží se to potlačit, nesmí si teď dovolit, aby ho to teď přepadlo. Ne teď, kdy už měl stát s klukama v zákulisí. Zhluboka se nadechne a vydechne, ze stolku vezme sluneční brýle s logem jejich kapely, nasadí si je a vydáse za ostatními. Ignoruje chvění svého těla a tlaku v hrudi.

Prochází chodbou, kde ho však překvapí nečekaná návštěva. Na bednách od nástrojů a kabelů seděí dívčina, která tu rozhodně nemá co dělat. Dojde k ní a zeptá se, zda se neztratila. Dívčina pozvedne hlavu a vlasy, které ji padají do očí si zastrčí za ucho. Nic však neřekne a na Rema hledí, jako by tam ani nebyl. Remingtona napadne, zda dívka vůbec mluví stejným jazykem.

„Promiň, rozumíš mi?" Řekne pomalu a srozumitelně. Dívka se nepatrně usměje a přikývne.
„Dobře. Budu tě ale muset požádat, abys odsud odešla, semka nesmíš." Pokyne rukou k východu. Dívka vstane, přejde blíž k němu a do ruky mu dá malý zápisník v koženém potahu. „Nepromarni šanci." Zašeptá a vydá se směrem kudy ukázal. Rem se podívá na zápisník a hned se otočí za sebe, ale dívku nikde nevidí. Zmateně zavrtí hlavou a zápisník dá do zadní kapsy.

,,Ready?" Houkne Sebastian, když spatří, že se bratr konečně dostavil.
„Jako vždy. Jdem, nebo si vyječí hlasivky dřív, než mají." Usměje se nuceně. Sebastian jen s radostně přikývne a poplácá jej po zdravém rameni.
„Tak jdeme!" Přidá se k němu Daniel, který následně vyrazí za Sebastianem na podium. Rem se podívá na Emersona, který se k němu přibližuje. Odvrátí pohled a otevře flašku s vodou. Nechce se s ním teď bavit. Emerson dobře ví, co s jeho starším bratrem děje. Přesto má nutkání něco udělat. Zastaví se kousek před ním. Změří si ho pohledem a jako by mu něco, nebo spíš někdo našeptával, že teď není pravá chvíle. Obrátí se na patě a vběhne na pódium. Remington si s vděkem oddechne, napije se a vydá se na pospas reflektorům.

†