Babysitter

24. Vánoční pohoda

Všude bylo ticho, kromě obýváku. Tam jsem pustila vánoční desku od Franka Sinatry a nechala jsem ji hrát. Ten byl teď už vyzdobený a v rohu byla postavená velká jedle, na které visely malé i velké koule. Celou místnost jsem vyzdobila malými zlatými zvonečky, mašlemi z červeného sametu a jmelím.

Dalo to spoustu práce, nadávek a naštvaného funění, a to ani nepočítám práci se štaflemi, ale nakonec to vypadalo kouzelně. Za okny bylo zasněženo a já na sobě měla ten nejodpornější vánoční svetr, jaký jsem si na světě vůbec dovedla představit.
Tentokrát jsem tam nastěhovala velkou tabuli, protože jsem počítala s docela dost lidmi. Ross slíbil, že se na můj vánoční večírek přijde podívat, Tonym byl někde na cestě a za chvíli měl dorazit i Peter s May. Chtěla jsem tam u sebe mít ještě několik lidí, ale smířila jsem se i se šifrovaným telefonátem a příslibem toho, že na sebe Steve s Natašou dají pořádný pozor, jinak jim dám za uši.

Na základně vskutku vládla vánoční nálada - zejména pro to, že byla úplně prázdná. Většina agentů si vzala dovolenou a zbytek, který se pořád bál, že s Tonym zopakujeme olympiádu, raději zmizel za rodinami.
Bylo tam nádherně. Pod stromkem jsem už měla srovnanou malou hroudu dárečků.
Nejhorší bylo vymyslet dárek pro Tonyho, ale i s tím jsem si poradila.

Doris, ještě před tím než odjela, mi pomohla s vařením na štědrovečerní tabuli, na kterou jsme to společně celé až z kuchyně odnesly. Bez přehánění, víc jak 90% procent udělala ona, ale já alespoň rozlila punč. Do skleniček - ne na zem.

,,Jestli mi na Vánocích něco nechybělo," uslyšela jsem známý hlas ode dveří. Stál tam Tony a mával s vaječným koňakem. ,,Je to Frank Sinatra."

,,Miluješ ho a to nepopřeš." Ozval se zpoza něj další hlas a já překvapeně zírala na Rhodeyho, který na sobě měl snad ještě odpornější svetr, než já. A toho bylo zatraceně těžké dosáhnout.
Tony, jako vždy, to vyřešil naprosto úchvatně. Na svém svetru měl natištěnou mou pasovou fotku a místo nosu mi nechal našít červenou bambuli.

,,Mám si ten svetr brát osobně?" Zeptala jsem se a prsty ho klepla do ramene, zatímco jsem si od něj brala láhev. I Rhodey přišel vybavený - ten, pro změnu měl na svetr našité zářivky že stromu.

,,Jde ten svetr snad brát i jinak, než osobně?" Zeptal se Tony a následoval mě k tabuli. Usadila jsem je a nabídla jim cukroví, zatímco jsme čekali na ostatní. I to upekla Doris.

,,Kdyby nebyly Vánoce a celé té sváteční nálady, řekla bych ti, že se chováš jako blbeček." Zamumlala jsem s velkým úsměvem a podívala se na Rosse, který přicházel i se zbytkem. Všichni jsme byli báječně naladění, takže jsme se docela bujaře přivítali.
Peterovi jsme nikdo neřekl, že Tony s námi Vánoce tráví vlastně jenom kvůli tomu, že to s Pepper ještě úplně nedali zpátky dohromady a nechali jsme si to toho kluka užívat. A že byl k nezastavení - mluvil, mluvil a vyprávěl, zatímco já vedla konverzaci s Rhodeym a Rossem na druhém konci stolu. Bavili jsme se jenom o kravinách, zatímco Peter pokračoval a pokračoval. A my v tom Tonyho nechali pořádně máchat, protože já a May už jsme na to byly dokonale zvyklé.

Jako vždy, musela jsem před Doris jenom smeknout klobouk, protože lepší jídlo, než to její, jsem nikdy před tím nejedla. A očividně ani ostatní ne, protože se po všem jenom zaprášilo dřív, než jsem stihla pronést Mississippi.
Tony to ale nakonec nevydržel a otočil se na Rosse po své pravici. Otočil na něj hlavu a mlaskl, když polykal kaši.

,,A co vy tu vůbec děláte? Chápu, že teď zabíráte Furyho pozici jednookého papínka, ale nemáte vy třeba taky nějakou agentskou rodinku, které byste scházel? A taky máte obě oči, takže..." Zeptal se nevybíravě, aby konečně umlčel Petera. Peter se usmál na May a připravoval se na to, jak bude pokračovat. Ten kluk byl totiž nezastavitelný.
I jejich snahu jsem musela pochválit. Peter si do svetru zapíchal malé vánoční ozdůbky a May si na svetr tavnou pistolí nalepila vánoční girlandu. Já jsem si se svým dárkem přišla jako úplný amatér mezi esy.

,,Do toho, co tu dělám, pane Statku, vám s dovolením ale vůbec nic není." Odpověděl Ross vytříbeně a podíval se Tonymu do očí. ,,A co týče mého zraku, možná se jednou dostanu do stejné fáze jako Nick."

,,Víte, mezi námi přáteli se mu říká jenom Fury. Nesnáší, když mu někdo říká Nick, jeho máma mi říkala Fury, kdyby měl děti..." Začal Tony vášnivě, ale zmlkl, když jsem jeho směrem varovně zvedla obočí a stiskla příbor tak, že mi zbělaly klouby.

,,Kluci, kluci, kluci. Chováte se jako malá děvčata a my tu máme krásnou, rodinnou večeři. Kde jsi to skončil, Petere?" Vyzvala jsem kluka k tomu, aby pokračoval, čímž jsem si vysloužila pohled, kterým mi Tony věnoval neuvěřitelně bolestivou pomstu. Já tam ale seděla, jako kdyby se za okny nechumelilo a pokračovala jsem s jídlem a s konverzací.
Dojedli jsme necelých patnáct minut po tom, co se mezi Tonym a Rossem stala ona menší neshoda. S May a Rhodeym jsme se usadili na gauči a líně popíjeli vaječný koňak, zatímco naše vědecko-agentské trio se o něčem dohadovalo v rohu místnosti. Jak nám všem bylo jasné, Tony to moc dlouho nevydržel a relativně brzy tleskl na celou místnost, tak že jsme se na něj všichni otočili.

,,Nemáte náladu na trošku teď dárků? Protože já jo." Řekl a dřív, než jsem stačila odpovědět, přistál mi doprostřed čela balíček, zatímco Tony si bral zpod stromečku ty svoje.

,,Porušuješ tradici, Starku," upozornila jsem ho. Rhodey byl jediný, kdo zůstal bez dárků, ale zcela očividně ho to ale vůbec netrápilo, protože se moc bavil konverzací mezi mnou a Tonym.

,,Kdybych jí jednou za čas neporušil, byly by tu moje obleky nebo to nejvýdělečnější impérium na světě? Nemyslím si. Nebuď citlivá a začni otevírat, hostitelé mají přednost," ukázal na mě a se svou malou kupou se vyhoupl na kuchyňský ostrůvek.

Dostala jsem samé nesmírně vtipné věci. Tony mi nechal na kroužku patchworku ušít deku a na každém čtverečku byl výraz, který mi ani při nejmenším nelichotil. To prý, aby mi nebyla v noci zima - a taky chtěl vidět, jak se budu tvářit, až tu blbinu budu držet mezi dveřmi.
Peter s May mi věnovali Peterův starý iPod, ten, ze kterého jsme poslouchali společně a Ross, kromě láhve zatraceně drahého alkoholu, mi dal vtipem propustku, protože jsem měla zase odjet na dovolenou na Havaj.

Tonymu jsme vymysleli naprosto bombastické dárky. Protože o sobě ten nadutec neustále tvrdil, že jsme jeho děti, nechali jsme mu s Peterem udělat hrneček, na kterém jsme byli společně a nad to nechali napsat Táta #1, což ho neuvěřitelně pobavilo. Oba dva jsme se tam totiž tvářili jako Peter na každé jeho pásové fotografii.
Kromě toho mu May dala zarámovanou fotografii ze dne, kdy Peter nastupoval na stáž - tu, kde drží certifikát vzhůru nohama.
Od Rosse natajno dostal nějaký flashdisk, ale na ten jsme se nikdo neptali.

I ve třetím kole se objevily zarámované fotografie - byla to ta Peterova, kterou jsem nechala zarámovat už na konci listopadu. Dokonce dostal i dres svého nejoblíbenějšího sportovního týmu podepsaný jeho úplně nejoblíbenějším hráčem, což bylo k pokukání, zvlášť když Tony dělal, že to nebylo od něj a že vůbec nevidí, co to Peter dostal.

May už toho dostala o dost méně - jako před tím, dostala zarámované fotografie a pár lahví dobrého vína. A Ross? Ten se se svým alkoholem, který od nás dostal, podělil s Rhodeym, aby mu to nebylo líto.

A když se na to všechno tak koukám zpátky, byly to ty nejnádhernější Vánoce, jaké jsem kdy zažila a naše společná fotka? Ta stála za všechny peníze.