19. I v rodinách jsou občas problémy

78 6 3
                                    

A v dnešní epizodě Hlídáme Petera Parkera s Lee nám udělá guest appearence pár Avengerů k dobru. 
________________________________________________________________________________

,,A od tý doby nás Ross nechával tak měsíc každou hodinu kontrovat, jestli zase něco nevymýšlíme. A to i když mě zrovna neměl na starost Tony," dokončila jsem s úšklebem, když jsme se zastavili před laboratoří, kde Tony častokrát trávil noci a dny.

,,To jste vážně s panem Starkem udělali?" Zeptal se Peter bez dechu a otevřel pusu. Přikývla jsem a zaťukala na dveře. 

,,A kdyby jenom to," zahuhlala jsem a otevřela je, jen abych našla Tonyho stojícího k nám zády s nějakým druhým mužem. V první chvíli jsem ho nepoznala, ale když jsem přišla blíž, viděla jsem, že je to Barton. Brada mi spadla, když jsem se na něj v dlouhým, nevěřícným výdechem usmála a nechala se od něj obejmout. 

,,Co tu pro Boha svatýho děláš? Nejsi na černý listině CIA, mezinárodní zločinec, nebo tak něco?" Zeptala jsem se a zmateně se podívala na Tonyho, který se pořád tvářil, jako kdybych ho k smrti naštvala. 

,,Tady vyhaslá rocková hvězda musela na povinnou kontrolu, protože ho naši přátelé ze CIA zavřeli do domácího vězení. Zlobil." Zvedl Tony obočí, jako kdyby ho něco nesmírně točilo. Peter postával vzadu, protože se zase u něčeho zasekl, tak jsem ho tam nechala. Tohle nebylo jeho místo, ne, dokud jsem nepřišla na to, proč si ti dva vjížděli do vlasů.

,,Myslel jsem, že tohle je za náma, Tony. Jenom se přišel zeptat dřív, to je celý." Pokrčil rameny. Podívala jsem se na jeho kotník se sledovacím zařízením a v ten okamžik mi to sepnulo. Museli ho zatknout po tom, co se přidal ke Stevovi; stejně jako když se mě pokusil naverbovat Tony s Natašou. Letiště, když jsem to nazvala ve zkratce. 

,,Slyšel jsem, že tu zůstáváš s tímhle nadutcem, tak jsem si řekl, že se na tebe podívám a zvednu ti náladu," usmál se na mě Clint. S úsměvem jsem zavrtěla hlavou a znova ho objala. Připomínal mi staré, dobré časy. Znali jsme se krátce, šíleně krátce, ale chlápek s toulcem mi přirostl k srdci.  

,,Já si myslím, že byl měl jet domů, tvoje rodinka agentů si rychle všimne, žes zmizel." Odpověděl Tony velice úsečně. 
Tak tady byl Tonyho dnešní problém - ne já, ale Clint Barton. Pokývla jsem směrem ke dveřím a chystala jsem se Bartona vyvést.

,,Zajdem do kantýny na pivsona a něco k jídlu, přidáš se, Pete?" Nabídla jsem s úsměvem a vyrušila jeho bloumání po přístrojích za miliardy dolarů. Tony si ale založil ruce na prsou, když viděl, že Peterovi by se vlastně docela chtělo. 

,,Potřebuju ho tady, Duracellko. Chtěl bych, aby mi s něčím pomohl. Stejně si vás tu oba dva dneska nechám, aby na vás měl kdo dohlídnout." Oznámil mi Tony. Na chvíli jsem přemýšlela, že bych mu odpověděla; měla jsem ale dost prozíravé tušení týkající se toho, že by si neposlechl jediné slovo, které bych řekla a to jen pro to, že vedle mě šel Barton. 

,,Netušil jsem, že zrovna Tony dovede bejt tak dlouho kyselej." Pronesl Barton, když jsme se konečně dostali na chodbu. Zvedla jsem obočí, ale pobavenému úsměvu jsem se vyhnout nedokázala. 

,,Umí bejt děsně kyselej, když se mu chce," odpověděla jsem a zamávala recepční Angele. ,,Minule, když jsem mu nakopala zadek v piškvorkách, se se mnou nebavil skoro tejden. Časem na to zapomene, jenom to chvíli zabere. Přece jen jsme pro něj všichni rodina, i na Stevovi mu pořád sejde, i když to neřekne nahlas," usmála jsem se i na Clinta a s velkým úsměvem jsem se promenádovala až k Doris, která se na mě už zdálky křenila.

,,Můj oblíbený strávník. A vás, pane Bartone, jsem tu pěkně dlouho neviděla. Ještě pořád máte to domácí vězení?" Zeptala se a aniž by nám položila další otázku, začala nám nandavat kopce jídla. Jak já tu ženskou milovala. Samozřejmě k tomu dávala i věci navíc, jako plechovku piva a mističku zmrzliny. 

,,Tak nějak. Na tuhle kuchyň se mi ale jen tak zapomenout nedaří," mrkl Clint na Doris, nad čímž jsem se upřímně zasmála. ,,Když jsem Lauře vyprávěl o vaší kuchyni, říkala, že si zavolá o pár receptů."

,,Pane Bartone, jsem stará dáma, víte?" Upravila si černé kudrny a přivřela oči tak, že se jí kolem očí udělaly malé vějířky.
,,Jestli chcete koláč navíc, prostě si řekněte a přestaňte mě tu zatraceně obelhávat, chlapče," strčila mu dlaní do ramene a já se podívala z okna. Začínalo sněžit. Drkla jsem do Bartona a ukázala ven - oba jsme se usmáli a dál pozorovali sníh, který padal na zem. 

,,Mimochodem, Lee, hledala vás tu slečna Terrorová," podívala se na mě Doris, když jsem si brala tác a natahovala se pro příbory. ,,Našla vás, nebo ne?" 

,,Ne, zatím jsem jí tu nikde neviděla. Neříkala náhodou, o co šlo?" Zeptala jsem se ještě, když si Clint bral svůj tác. 
,,Přísahám jenom, že vypadala zmateně, ale to ona vypadá pokaždý, když jí tu zahlídnu. Říkala, že má pro vás nějaký velký překvapení." Řekla mi Doris a já chápavě přikývla. 

,,Tak to abychom jí pak našli, protože jsem zatraceně zvědavej, co kde vylovila. Myslíš, že byla zase někde chytat zvířátka?" Zeptal se Clint bez ironie a vysloužil si za to znechucený pohled, zatímco jsem otevírala plechovku piva. Jen jsem si vzpomněla na Orloni a chtělo se mi se vyzvracet. 
Jídlo jsme snědli za svižné konverzace - zeptala jsem se na tu Lauru a agentech, o kterých mluvil Tony s tak nakvašeným tónem, a Clint mi vlastně vysvětlil, co na základně dělal. Od doby, co ho chytili na letišti, měl domácí vězení a jednou za čas se musel ukázat tady na základně Rossovi, protože Fury, který měl iniciativu původně na starosti, byl po smrti. Zase. Vyslechl si nějaké přednášky a zase jel domů. Dneska si ale řekl, že si udělá trochu volno, a že se nevrátí domu hned, jak bude po proslovu. Dokonce se byl i uvolit u Rosse.
Tony jeho neplánovanou návštěvu sice nevzal s chladnou hlavu, ale Ross se prokecl, že momentálně na základně přebývám já - a Clintův problém s přebytečným časem najednou zmizel.

Nakonec jsme se rozhodli, že se tedy porozhlídneme po Dianě a po jakékoliv monstrozitě, kterou zase přitáhla na základnu - a že jsem se toho docela bála. Zvolili jsme druhou nejjednodušší taktiku, jak Dianu najít - zavolali jsme jí na komunikátor. 
Ta první nám přišla docela zábavná, chodit po základně a prostě křičet její jméno, ale nakonec jsme si řekli, že kvůli Bartonově statutu to riskovat ani jeden nechceme. Zvedla to skoro okamžitě. 

,,Kde jsi celej den?!" Zakřičela, jakmile se na komunikátoru ukázal její rozchechtaný obličej. ,,Člověk tě tu hledá, ale tebe najít, to je horší, než hledat jehlu v kupce sena. Kde jsi?

,,S Clintem jsme kousek od kantýny. Kde jsi ty?" Zeptala jsem se nazpátek. Oznámila mi, že se právě nachází blízko obytných prostor - protože měla obrovský překvapení, který nás tam dle jejích slov hledalo. S Bartonem jsme se na sebe vylekaně podívali - buď si ta ženská koupila psa, anebo doopravdy chytala ty holý krysy. Tak jako tak, dohodly jsme se, že se sejdeme v obytných prostorech. 

A Diana nelhala - bylo to obrovský překvapení.
Protože když jsme s Clintem to překvapení viděli, ani jeden jsme nevěřili vlastním očím.

BabysitterKde žijí příběhy. Začni objevovat