Ani dnes se svět nepřestal točit (Stony CZ FF)

O vojácích, ztrátě paměti a pravdě

Velký pátek, velký problém! Nebo tak nějak bych nazvala dnešní bonusovou kapitolu. Jak už to tak bývá, nejsem úplně spokojená s tím, jak se to vyvrbilo, ale potřebuju vám sdělit tyto informace, abych mohla psát další bonusovky. Přestože se netýkají hlavního příběhu, i tady je jistá chronologie, kterou bych ráda dodržela. A tak včera v noci vzniklo tohle. 
Vím, že mnoho z vás má rádo Buckyho a omlouvám se, že ačkoliv je takhle kapitola hlavně o něm, moc tam ani není. V příští bonusovce ale bude, to se můžete těšit! A bude mít docela významnou roli :3
Jinak, užijte si čtení, děkuji za vaši podporu a budu se těšit na vaši zpětnou vazbu! 

Tony neměl nejmenší tušení, jak se v téhle situaci ocitl. Ještě před chvíli seděl u stolu, pekelně se soustředil a s pomocí lupy a toho nejtitěrnějšího nářadí, které v dílně našel, opravoval Natashiny Widow's Bite. Nyní mu tělem pumpoval adrenalin a v uších cítil hučení krve. Stál pevně s rozkročenýma nohama a repulsory mířil na muže před sebou. Zhluboka se nadechl.

"Okej, Barnesi, neudělej žádnou pitomost," vybídl ho pevným a klidným hlasem. Bucky zamrkal. Zdálo se, že se až teď vrátil do reality a shlédl na pistoli ve své pravé ruce, jako by ji snad viděl poprvé. Neudělal žádný výpad, nezdálo se, že chce zaútočit. Místo toho se pomalu sklonil, zbraň položil na podlahu a nohou ji posunul kupředu. Zastavila se až o Tonyho botu.

"Nepřišel jsem tě zabít. Ta je pro tebe."

Tony zaváhal. Pomalu sklonil ruce, ale nespustil z Buckyho oči. Něco tu nehrálo. Už jen to, že za ním přišel do dílny bylo špatně. Už jen to, že s ním vůbec mluvil bylo divné. Celá ta situace byla divná a Tonyho to zneklidňovalo. Bucky se nepohnul z místa, stál se svěšenými rameny, levý rukáv šedé mikiny prázdný.

"Je tu něco, co musíš vědět," řekl pomalu a jeho oči vyhledaly ty Tonyho. Po zádech mu přejel ledový mráz a Tony si byl v tu chvíli naprosto jistý, že to vědět nechce.

---

Když se jim konečně podařilo Buckyho najít, Tonymu se nesmírně ulevilo. Ne snad proto, že by se o něj tolik bál. Ne. Slyšel o něm za ty roky už hodně, ale to neznamenalo, že si k němu vyvinul nějaký vztah. To opravdu ne. Ale věděl, že jakmile bude Steve jistě vědět, kde Bucky je a že je v bezpečí a naživu, uklidní se. A o to šlo.

Se Stevem to šlo z kopce od toho dne, kdy zjistil, že Bucky žije. Nejdříve to bylo opravdu příšerné, jeho noční můry a nespavost se vrátily, znovu se uzavřel do sebe a odtahoval se a ano, Tony nejednou uvažoval o tom, že už nemá energii se s tím znovu potýkat. Naštěstí to nevzdal. Ani jeden z nich. Poprali se s tím, Lesley tomu hodně pomohla. To však neznamenalo, že ho Steve přestal hledat.

To ani v nejmenším.

Honil se za Buckym téměř půl roku. Tony se mu snažil pomoct jak jen mohl, málem Jarvisovi zavařil všechna kolečka. Sbírali drobečky, které za sebou Bucky zanechával a že jich nebylo mnoho. Tolikrát narychlo letěli do různých koutů světa jen aby zjistili, že se buď úplně sekli, nebo že se s Buckym těsně minuli. Bylo to stresující. Frustrující. Na hovno. Tony to nesnášel. Mnohokrát ho napadlo, že by bylo nejlepší, kdyby se při tom pádu z vlaku zabil. Byla to hnusná myšlenka a napadala ho jen v těch nejtemnějších okamžicích, kdy Steve ztrácel kontrolu sám nad sebou a vinil za jejich neúspěch každého, kdo mu zkřížil cestu. Takže to Tony odskákal nejčastěji.

Steve byl bezpochyby ten nejklidnější, nejhodnější a nejněžnější chlap, kterého kdy Tony poznal. Věděl to, znal ho. Ale když ztrácel kontrolu, když byl vystresovaný a cítil se bezbranný, bylo nejlepší jít mu z cesty. Byl zlý. Tonymu hodně rychle došlo, že starost o jeho nejlepšího přítele z něj vytáhla na povrch ty nejhorší vlastnosti, které se za jeho vždy tak klidnou fasádou skrývaly. Hádky s ním v tu chvíli byly nejhorší a Tony mu byl schopný tolikrát odpustit snad jen proto, že ho opravdu chápal. Kdyby byl na Buckyho místě Rhodey, Tony by byl stejný, ne-li horší. Sakra, vždyť i Rhodey by byl takový. Když Tonyho unesli, Rhodey obrátil každé zasrané zrnko písku v té zasrané poušti než ho našel. Takže ano, chápal ho. Steve neměl v úmyslu ho zranit, jen potřeboval hromosvod. A Tony si to nebral osobně a byl mistr v tom mít něco u prdele.