Další otřesný den v práci.
Pomalu jsem šel uličkou k mému bytu a vruce si nesl kebab.
Dnes jsem se rozhodl jít zkratkou a zabočit místo na hlavní cestu do vedlejší uličky.
Procházel jsem kolem popelnic a přitom ujídal kebab, když jsem si všiml tvého tělíčka.
Ležel jsi schouleny na zemi.
Oči si měl zavřené a ocásek obtočený kolem těla.
Na sobě jsi měl pouze asi dřív bílou dlouhou košily.
Ze zvědavosti jsem se k tobě nahnul blíž.
Tvé oči se z nenadani otevřely.
Znovu jsem se narovnal.
Zelenýma očíma jsi šmejdil po mém těle až se zastavily na ruce, ve které jsem svíral jídlo.
Na to zapomeň.
To je moje.
Zamračil jsem se na tebe.
Párkrát jsi pohl čumáčkem a nasál vůní masa.
Nic jsi neříkal, ale tvoje oči jasně prosily o kousek jídla.
Sakra, nenávidím je.
Nenávidím tvé oči.
Dřepl jsem si a rukou utrhl kousek z kebabu.
„Tady máš a teď dej pokoj."
Zavrčel jsem na tebe.
Ty ses pro ten kousek jídla hned natáhl a strčil jsi ho do pusy.
Vstal jsem a vydal se dal na cestu domů.
NikolaJankov881
Je tu další knížka. Tentokrát jsem zvolila jiný styl psaní než u té první, abych zjistila, co mi víc vyhovuje 😁.
Jinak chtěla bych ještě upozornit. Jelikož mám ještě rozpsanou knihu Memories, které se hodlám více věnovat, bude tahle kniha až na druhém místě.
Děkuju za pochopení 💕
ČTEŠ
Just my boy [BakuDeku]
FanfictionMladý Bakugo se vrací domů z práce a po cestě potká malého, ustrašeného, hladového kocourka. Tedy přesněji neko chlapce se zelenými vlasy, kočičími oušky a ocáskem. ... „Když si ho nechám, dáte mi pokoj s tím barem?" Zavrčel jsem. Nevím, co je lepší...