Just my boy [BakuDeku]

60

Posadil jsem se na gauč.

Bylo něco krátce po deváté hodině večer a vzhledem k tomu, že jsem usnul po obědě, nebyl jsem unavený.

Možná bych měl popřemýšlet nad tím vánočním večírkem, ale teď nemám náladu.

Zítra to dořeším.

Zapnul jsem telku a znuděně jsem projížděl kanály.

Ty ses posadil vedle mě.

Přitáhl sis ocásek i nohy k tělu a hypnotizoval jsi televizi.

Konečně jsem našel program, na kterém dávali horor.

Nechápu, že se toho někdo může bát.

Spíš mám chuť se rozesmát nad blbostí těch lidí, co začnou řvát o pomoct a pak vlezou do temného koukat.

Idioti.

Děj hororu se pomalu začal napínat.

Náhle, když to člověk nejmíň čeká, přišla na řadu lekací scéna.

S výkřikem mě náhle zalehlo něčí tělo.

„K-Kacchane, j-já s-se bojím!"

Křečovitě jsi mě objímal, jako bych byl nějaký polštář.

Oči jsi měl pevně sevřené a ouška natočené do zadu.

Nebyl pochyb o tom, že jsi byl vyděšený k smrti.

„Předpokládám, že tohole je tvůj první horor."

Zabručel jsem.

Párkrát jsi rychle kývl hlavou, ale moji ruku jsi drtil v sevření dal.2

„Můžeš mě pustit."

Snažil jsem se tě setřást.

„Jsi jak otravný klíště."

Vzdávám to s tebou.

Stejně i kdyby ses mě pustil, tak jsi na mě za chvíli znovu nalepený.

Akorát narozdíl od klíštěte mi saješ nervy.

Otravný kotě.