Just my boy [BakuDeku]

53

Někdo skáče ke mně na postel.

„Kacchan! Vstavej!"

To je zase to pitomé kotě?

Nemůže mě nechat aspoň vklidu dospat?

Kolik je vůbec hodin?

„Tks."

Zavrčel jsem rozespale a koukl se na budík, který leží na nočním stolku.

To si dělá srandu!

Vždyť je teprv šest ráno a on už tady skáče!

„Kacchane!"

„Slez z tý postele."

Rozkazal jsem mu.

Chová se jako malé dětsko.

Ani nevím kolik mu je, ale podle postavy nemůže být o moc málo mladší než já.

Super, tak teď už nejspíš neusnu.

Ještě trochu ospale jsem se protáhl a rozhlédl se kolem sebe.

Deku seděl na druhé straně postele, ouška měl vztyčené nahoru a ocásek obtočený kolem nohou.

Jeho velké zelené oči ze mě nespouštěly pohled.

Bože, je tak roztomilý.

A je to tu zase.

Zasraný city.

Nevrle jsem vstal z postele ve spodním prádle.

Přešel jsem ke skříní a vytáhl jsem si tričko, které jsem přes sebe přehodil.

„Tak pojď Deku."

Kyvl jsem na něj, aby vstal z postele.

Okamžitě vyskočil a rozběhl se z pokoje.

Měl na sobě moje staré bílé tričko, které mu sahala skoro až kolenům.

Vypadal v tom jako malé hyperaktivní strašidlo s oušky a ocáskem.

Ušklíbl jsem se.