44

1.1K 81 7
                                    

Bylo už skoro poledne a o své se přihlásil i můj hladový žaludek.

Zvedl jsem se ze židle, kterou jsem si postavil vedle Kacchanova lůžka.

Měl bych se podívat po té jídelně.

Opustil jsem pokoj a vyšel na chodbu.

„Kudy teď?"

Optal jsem se sám sebe.

Párkrát jsem nasál vůní nemocniční chodby, ale krom dezinfekčních prostředků jsem necítil nic k jídlu.

Náhle do mě vrazila spechající žena.

„Nestuj tu tak u prostřed."

Zavrčela na mě nepříjemně a rychlím tempem mi zmizela z očí.

Pokrčil jsem nad tím jen rameny a konečně se rozhodl, že to zkusím v pravo.

Došel jsem na konec chodby k výtahům.

Nějaký pan zmáčkl čudlík.

Nad dveřmi přeblikávala červená čísilka jak se výtah pohyboval.

Konečně se otevřeli ty velké šedé dveře.

Náhle se do vnitř nahrnula hromada lidí a mě smetla s sebou.

Kvykl jsem, když mi někdo šlápl na ocásek a rychle si ho přitáhl k tělu.

Lidé se na mě ještě víc namáčkli, když se dveře začali zavírat.

Měl jsem pocit, že nemůžu dýchat.

Nelíbilo se mi to tu.

Výtah se rozjel na horů.

Všiml jsem si popsané destičky nad tlačítky.

Byly na ni patra nemocnice a oddělení, která se na nich nacházely.

Prodral jsem se mezi nohama cestujících k té tabulce.

Prstem jsem hledal jídelnu.

Nemocnice měla pět pater a jídelna s kuchyní se nacházela v druhém.

Kdybych tak věděl, ve kterém patře je Kacchan.

NikolaJankov881

Tak jsou tu další dvě kapitoly 😌❤️

Just my boy [BakuDeku]Kde žijí příběhy. Začni objevovat