Just my boy [BakuDeku]

22

Už je to skoro týden, co se o tebe starám a doprovází mě jedna pohroma za druhou.

A aby toho nebylo málo, za většinu těch pohrom můžeš ty.

Seděli jsme v obýváku.

Hlavu si měl položenou na mém klíně a spokojeně si vrněl.

Když náhle zazvonil zvonek.

Kdo zas otravuje?!

Naštvaně jsem vstal bez ohledu na to, že jsi na mě seděl.

Sklouzl si na zem mezi konferenční stolek a sedačku.

Nevšímal jsem si tě.

Pořád tě nemám rád, jen jsi občas fajn.

Šel jsem otevřít vchodové dveře, abych zjistil kdo stojí za mou zkaženou náladou.

To jsem si mohl myslet.

Stál tam ten imbecil Todoroki.

Co ten tu zas pohledává?!

,,Jdu si pro Izuka."

Oznámil mi klidným hlasem a bez mého pozváni vešel dovnitř.

Jako fakt?!

A jak ví, že se jmenuješ Izuku?

Beztak mu to vykecala ta blbá Uraraka.

,,Pojď jdeme domu."

Stoupl si před tebe a pomohl ti vstát.

,,Tsk."

Zavrčel jsem naštvaně, ale ty seš mi vlastně jedno.

Pokud chceš s ním jít, běž si.

Je to tvoje rozhodnutí.

,,Až budete odcházet zabouchněte dveře."

Zamračil jsem se na vás a odešel do ložnice.