Just my boy [BakuDeku]

46

Po chvíli hledání, jsem se konečně dostal k výtahu.

Vyjel jsem o jedno patro výš.

Jelikož si nepamatuju, ve kterém patře leží Bakugo, rozhodl jsem se, že navštívím jedno po druhém.

Aspoň budu vědět kde, co je.

Vystoupil jsem a rozhled se po chodbě.

Dal jsem se uličkou, která se podobala všem ostatním.

Tohle je napsrotý labirint.

Rozhlížel jsem se, když mě zastavil něčí hlas.

„Co pak tu hledáš?"

Optala se mě jedna ze sestřiček.

„Katsukiho Bakuga."

Odpovedel jsem ji okamžitě.

„Dobře, podívám se."

Mrkla na mě.

„Pojď se mnou."

Mávla na mě rukou a došla až k nějakému počítači za stolem.

Sedla si a vytukala něco do klávesnice.

„Jak že se to jmenoval?".

Optala se mě.

„Katsuki Bakugo."

Odpověděl jsem ji poslušně.

„A mám ho."

Usmala se.

„Hned te k němu dovedu."

Přikývl jsem na to a vydal se za sestřičkou.

Zřejmě jsem patro trefil, ale vydal se špatným směrem.

Dovedla mě k jeho místnosti.

„Přeju ať se brzy uzdraví."

Zamavala mi na rozloučenou a odešla.

Nejspíš to tu není tak špatné.

Usmál jsem se a posadil na židličku k ležícímu Kacchanovi.

Snad už se brzy probere.