Ozval se zvonek u dveří.
Kacchan vstal ze sedačky a šel otevřít.
Do bytu za ním vešel Kirishima.
Chvíli spolu mluvili a pak ke mně oba došli.
Podival jsem se na Kirishimu a pak stočil pohled ke Kacchanovi.
Nedokazal jsem si pomoct, bál jsem se ho stále, ale na druhou stranu mi chyběl.
Chtěl jsem si k němu sednout, zase mi položit hlavu na klín a nechat se od něj drbat na bradě a za ušima.
Uměl to líp jak Todoroki, který mi vlastně ani nějak nechybí.
Přišel mi chladný a neutrální.
Kacchan byl úplný opak.
Plný emocí a jeho tělo na dotek příjemně hřálo.
Kacchan se prudce postavil a něco zabrblal.
Nevěnoval jsem tomu nějak obzvlášť pozornost.
Uslyšel jsem už jen bouchnutí vchodových dveří.
Zůstal jsem v místnosti sám s Kirishimou.
Měl jsem ho rád, vždy mě podrbal za ušima a usmíval se na mě.
NikolaJankov881
Tak je tu pohled Izuka. Sice jsem se vrátila kapánek do minulosti, ale nevěděla jsem od kud by bylo dobré začít, aby to dávalo smysl 😅
Jinak bych vám moc chtěla poděkovat za každé přečtení, vote a komentář ❤️🤗
Děkuju moc^^ ❤️
ČTEŠ
Just my boy [BakuDeku]
FanfictionMladý Bakugo se vrací domů z práce a po cestě potká malého, ustrašeného, hladového kocourka. Tedy přesněji neko chlapce se zelenými vlasy, kočičími oušky a ocáskem. ... „Když si ho nechám, dáte mi pokoj s tím barem?" Zavrčel jsem. Nevím, co je lepší...