Just my boy [BakuDeku]

15

„Bakugo, jak víš, že jsem nesnídal?"

Natahl se ihned ten červenovlasý idiot pro moji snídani, která byla na stole.

On je snad slepej, nebo co.

To nevidí, že je to jídlo nakousnutý?

Než jsem stíhl něco říct, kousl si do mého chlebu.

To si dělá prdel?!

No tak to jíst už nebudu.

,,Ty idiote, to byla moje snídaně!"

Zařval jsem na něj.

,,Ou, sorry. Na tady máš."

Natáhl ke mně talíř s chlebem, do kterého si před chvílí kousl.

,,Teď si to sežer, ježoure!"

S nechutí jsem se podíval na jídlo.

,,Jak myslíš."

Pokrčil rameny a dal si další sousto.

,,Jak to, že jsi mi to nehlídal?!"

Zavrčel jsem na tebe.

,,Nejsem pes, ale kočka."

Namítl jsi.

Máš výmluvu snad na všechno.

,,A jaký je v tom rozdíl?"

Odsekl jsem ti.

,,Dobře Kacchan, příště ti to pohlídám. Dáš si alespoň moji snídani?"

Nahodil jsi omluvný úsměv a podal jsi mi tvoji snídani.

,,Nech si to, už jsi to měl v hubě!"

,,Promiň, Kacchan."

Sklopil jsi pohled k zemi.

Super, teď se vůči tobě cítím provinile.

,,Kacchan?"

Zamumlal s plnou pusou Kirishima.

,,Jo."

Proč nemůžu mít uplně normalní klidný rano?!

Proč mě musí všichni štvát už od samého východu slunce?!

,,A co je na tom?"

Optal jsem se nevrle toho debila.

,,No, všichni ti říkají Bakugo, ale on Kacchan."

Polk sousto.

,,A když jsme ti chtěli dát kdysi přezdívku, protestoval jsi."

,,Protože ty vaše přezdívky nestály za nic."

Odpověděl jsem mu naštvaně.

,,A tahle snad jo?"

Namítl.

,,To není tvoje starost!!"

Vyletěl jsem z gauče k němu a chytil ho pod krkem.

Až teď jsem si všiml tvého nechápavého vyrazu.

Zase jsem ho pustil a sedl si na své místo.

„Myslím si, že je dobře, když jsis tu nechal Deka. Aspoň nebudeš pořád sám."

Usmál se na mě starostlivě Kirishima.