Just my boy [BakuDeku]

28

„J-jak ti to mám Kacchan dokázat?"

Nejistě jsi vstal ze země, když jsem se zase narovnal.

Pokrčil jsem nad tvou otázkou rameny.

„Já-Já nevím."

Ustrašeně jsi couval ke dveřím ložnice.

Líbilo se mi, když ses mě bál.

Usmál jsem se pokojeně.

Zastavil ses až u mojí postele.

Chytl jsem tě pod krkem.

„Proč sem chodíš, když se mě bojíš?!"

Zavrčel jsem na tebe a hodil tě na postel.

Dopadl jsi do prostřed měkké madračky.

„Protože jsi můj pán!"

Odpověděl jsi mi jistým hlasem.

Nedokázal jsem své tělo ovládat.

Vyskočil jsem na postel, sedl si na tebe obkročmo.

Jednou rukou jsem tě chytl za tričko pod krkem a druhou se tě chystal udeřit spolu s mojí schopností.

Kopal jsi nohama do všech stran a snažil ses uniknout, ale na to jsi moc slabý.

„Zabiju tě ty parchante!"

Zařval jsem.

Má ruka výletěla k tvému obličeji.

Těsně před ním se však zastavila.

Nebránil ses, ale proč, vždyť ti chci ublížit?

Svalil jsem se vedle tebe na postel.

Zůstal jsem nehnutě ležet a zíral do stropu.

Nechápu to, proč ses přestal bránit?

„Kacchan?"

Otevřel jsi oči a podíval ses na mě.

Nevnímal jsem tě.

Sedl sis na mě obkročmo tak jako já předtím na tebe.

„Kacchan, co se ti stalo?"

Nahl ses ke mně blíž.

Díval ses mi přímo do očí.

Nedokázal jsem jim odolat.

Nedokážu odolat těm tvým velkým zeleným očím.

Chytl jsem tě a přetočil jsem tě pod sebe.