„Kacchan?"
„Co zas!"
Vyletěl jsem do sedu.
„Spíš už?"
To si ze mě děláš srandu?!
Ty musíš být opravdu natvrdlý.
A nebo já jsem blázen, když tě tu mám.
Jedno z toho určitě musí být pravda.
Doufám, že to první.
„Ne!"
Popadl jsem polštář a dal si ho na hlavu, abych tě nemusel poslouchat.
Zase mě vytáčíš.
„Promiň."
Kňuknul jsi.
„Nemůžeš prostě normálně spát?!"
Tohle se mi snad jen zdá.
Začínám mít noční můry z hororů.
„Bojím se."
Špitl jsi.
Opravdu mě štveš.
„No tak s tím strachem něco udělej a neotravůj se svými problémi ostatní."
Zamručel jsem už bez jakého koliv zájmu.
Zavřel jsem oči.
Na hrudníku jsem ucítil menší tlak.
Pootévřel jsem jedno oko, abych zjistil, co to je.
Objímal jsi mě jednou rukou a hlavu jsi tiskl k mému tělu.
Spokojeně jsi oddychoval.
Vypadal jsi jako malý rozkošný andílek.
Budiš ti odpuštěno.
Klidně si tu spi.
Nikolajankov881
Omlouvám se, ale včera jsem nestíhla vydat další kapitolu, takže dneska tu jsou tři ^^
ČTEŠ
Just my boy [BakuDeku]
FanfictionMladý Bakugo se vrací domů z práce a po cestě potká malého, ustrašeného, hladového kocourka. Tedy přesněji neko chlapce se zelenými vlasy, kočičími oušky a ocáskem. ... „Když si ho nechám, dáte mi pokoj s tím barem?" Zavrčel jsem. Nevím, co je lepší...