,,Harry?" Zatáhla jsem ho za vlasy.
,,Víš, Isabelle. Celou dobu co jsem s tebou jsem si to nechtěl přiznat, ale já tě vlastně miluju. Až když jsi mi to řekla ty pořádně jsem si to uvědomil a přiznal si to.. Já tě miluju!" Myslím, zě i on sám byl ze svých slov velice překvapený. Opravdu jsem nečekala, že mi řekne, že mě miluje a vlastně mi vyzná lásku. Leželi jsme pořád stejně jako před chvíli. Ani jsme se nehli. Dokonce jsem zapoměla na fakt, zě jsem nahá.Široce jsem se usmála a dlouze ho políbila.
,,V životě jsem miloval jen dvě ženy. Mojí matku a.. a Annabelle. Než se zeptáš kdo je Annabelle tak ti na to odpovím. Byla to moje přítelkyně. Byly jsme spolu dlouho, jenže mi ublížila. Zjistila o mě něco co jsem ještě nikomu neřekl. Slíbila mi, zě zůstane, ale když jsem se ráno probudil byla pryč. Prostě ode mě utekla. Zlomilo mě to, Isabelle. Tak strašně moc, zě jsem dělal strašné věci, věci které ti nemůžu říct. A pak jsi přišla ty. Dívka která byla a možná ještě trochu je tak strašně nevinná, že by byla lehká kořist pro každého chlapa. Když jsem tě poprvé viděl a zjistil tvoje jméno měl jsem chuť tě z té střechy shodit. Opravdu, nenáviděl jsem tvoje jméno, protože mi tak strašně moc připomínalo to její, zě jsem nenáviděl všechno na tobě. Proto ti říkám celým jménem, Isabelle. Nemůžu ti říct Bell nebo Bello. Ze začátku jsem to zkoušel, ale čím víc jsem to zkoušel tím víc jsem tě nenáviděl. Jenže pak přišla ta večeře, ten první zážitek a bylo to. Od té doby se ve mě všechny ty pocity misí. Nenávidím to! Až dnes jsem si to uvědomil a přiznal si to. Jsi třetí žena, kterou miluju. Ty dvě předešlé jsou minulost. Máma už není mezi námi a Annabelle pro mě taky umřela. Teď jsi jen ty!" Po celou dobu jeho proslovu jsem ho pozorně poslouchala a dívala se mu do očí. Ruce jsem měla stále na jeho krku a hrála si s jeho vlasy. Nevím jak mám jeho slova pobrat. Nenáviděl mě, teď mě miluje. Připomínám mu jeho expřítelkyni a nemůžu s tím nic dělat. Pustila jsem jeho vlasy a obmotala mu ruce okolo břicha. Tak jsem ho pevně objala. Spokojeně mi vydechl do vlasů a objetí mi opětoval.
,,Miluju tě Isabelle, tak strašně moc, že se bojím, že tě ztratím, že mi taky utečeš." Zamumlal mi do vlasů a přitiskl se ke mě ještě blíž. Moje nahá hruď se dotýkala té jeho. Mohla jsem cítit jeho srdce a to se mi líbilo.
,,Taky tě miluju, Harry! Neb..." Odtáhl se ode mě, podíval se mi do očí a skočil mi do řeči .
,,Víc než nenávidím Annabelle je slovo taky. Obvzlášť když mi řekneš, zě mě taky miluješ. Mám pocit, zě se mnou jen souhlasíš. Neříkej to slovo.. Prosím.." (p.a: ti co čtou After tak ví, zě to tam bylo, ale já tohle používám i ve svém životě takže jsem to sem musela dát :3 ) Usmála jsem se a přikývla.
,,Miluju tě Harry." S těmito slovy jsme spojily naše rty ( jak na svatbě :3 :D) a usmáli se.
*Harry*
Nechápu jak jsem ji to mohl říct, nechápu sebe, nechápu nic! Všechno jsem posral. Nelhal jsem, miluju ji, opravdu, ale je to těžké. Isabelle, dívka ke které chovám city a nejsou to city nenávisti, ale lásky je teď v nebezpečí. Vím, zě jsem slíbil a zapřísáhl se, zě ji zabiju nebo ji donutím šílet, ale teď to nejde. Budu muset nenávist k ní předstírat. Jenže.. jenže co Edward a Marcel? Budou ji chtít ublížit. A to já nesmím dovolit. Nesmím!
Když jsme se vyhrabali z postele tak jsme se rozhodli, zě se zajdeme najíst. Bylo skoro dvanáct hodin tak jsme si zašli do nedaleké restaurace. ,,Co máš večer v plánu?" Zeptal jsem se ji, když jsme se pustili do jídla.
,,Já nevím asi půjdu za Grace. Poslední dobou jsme spolu málo, pročpak?" Usmála se na mě a do úst si strčila vidličku s kouskem kuřecího masa.
