*Nikdo*
Byly tři úplně stejní. Isabelle nemohla pochopit. Vždyť ji Harry řekl, že nemá sourozence. Nebo se plete? Proč ji lhal? Proč ji neřekl, že je jeden ze tři?
Zatímco se Isabelle vzpamatovávala všichni tři se pohodlně usadily. Harry si sedl vedle Isabelle a Marcel s Edwardem na křesla která byla naproti gauče.
,,Ehm.." Odkašlal si Edward a tím přinutil Isabelle se na něj podívat. Všichni byly potichu. Nikdo neměl co říct. Krom Marcela.
,,To tady budeme jen potichu sedět jak kokoti?" Marcel nadzvedl obočí a ušklíbl se na Isabelle.
,,A co chceš hrát schovku? " Harry se na něj zamračil a propletl si s Isabelle prsty.
,,Chtěl jsi nás seznámit s Bell, ale jak tak koukám asi má něco s jazykem." Edward se zamyšleně podíval na malou dívku, která na něj vyvalila oči. Marcel se zakroutil na místě a když zjistil, že ho pod nim něco tlačí vytáhl to. To na čem seděl ho překvapilo. Pozvedl látku do vzduchu a věnoval pohled dívce, které spodní prádlo patřilo. Isabelle okamžitě vystřelila z místa a sebrala Marcelovi svoje kalhotky. Marcel se zasmál.
,,Nebudu se ptát, co jste tady prováděli." Úšklebek na jeho tváři nezmizel.
,,O panenství pořád nepřišla." Upozornil Harry své bratry.
,,Ach tak." Edward si povzdechl a pokračoval. ,,Nicméně jsme se sem přišli seznámit. Takže si myslím, že by bylo fajn, kdybys s námi mluvila Isabelle." Styděla se, proto neřekla ani slovo.
,,Já pořád nemůžu pochopit to, že řady vidím Harryho třikrát." Podívala se na všechny tři.
,,Už to tak je. Proč jsi ji o nás neřekl dřív, Harry?" Marcel se podíval na svého bratra. Harry věděl, že ho Marcel provokuje.
,,Neměl jsem na to důvod." Harry se zamračil.
,,Když jsem se tě ptala na rodinu řekl jsi, že nikoho nemáš. Proč jsi mi lhal?" Byla naštvaná.
,,Nikdo nevěděl, že mám bratry. Jsi první, komu jsem to řekl. " Obhajoval se i když lhal. Zase. Všichni jeho přátelé věděli, že má Harry bratra, avšak o Edwardovi věděl jen málokdo.
,,Zatajoval nás poměrně dlouho. " Zasmál se Marcel a podíval se na Harryho.
,,Co tě přinutilo mi říct, že jsi jeden ze tři?" Dívala se na Harryho. Nevěděl co ji odpovědět. Ani sám nevěděl proč ji to řekl.
,,Nechtěl jsem před tebou mít tajemství a chtěl jsem ti vlastně dokázat, že máš i další kamarády. A mimochodem chtěl jsem ti ještě něco říct o těch tvých kamarádech, které tak miluješ. " Sekl větu a ušklíbl se na své bratry.
,,Mluv!" Isabelle mu stiskla jeho ruku a podívala se mu do očí.
,,Když jsem ti řekl, že mi tě Grace předala do péče tak mi tě vlastně vnutila. Chtěla se tě zbavit, chápeš Isabelle? Vzal jsem to, protože už tehdy jsem tě miloval, ale chtěl jsem, ať to víš. Tohle všechno. Dokonce si myslím, že se s tebou ani ostatní nebavili z vlastni vůle. Teda asi až na Nialla ten tě chtěl jen.." Harry se schválně zasekl. Věděl, že před svými musí hrát hru.
,,Chtěl mě jen... Niall?" Isabelle se do očí nahrnuli slzy. Pustila Harrymu ruku a utřela si slzy, které jí stékali po tváři.
,,Když mě omluvíte, půjdu si lehnout. Dneska toho na mě bylo moc a jsem unavená. Ráda jsem vás poznala kluci." Byla k nim otočená zády, když se s nimi loučila.
