*Nikdo*
Ticho vládlo místnosti,jediný zvuk který tento muž a tato žena vnímali byl jejich hlasitý dech a tlukot srdce. Ani jeden z nich neměl slov, oba dva přemýšleli co se stalo. Byla v tom láska nebo jen čistý chtíč? To se nedozvíme jestli si vzájemně nepředají svého srdce klíč. Je tady však problém, bude on schopen milovat? Bude moct věřit, že je láska skutečná a odevzdat své srdce dívce co ji tak rád kouká do čokoládových očí, i když si to nechce přiznat? Nevíme.. Ucítí ona někdy lásku z jeho strany? Nebo bude jen hračka? Bude milovaná? Nevíme..
*Isabelle*
Ještě chvíli jsme stáli naproti sobě. Princ Harry mě stále držel jednou rukou za bok a druhou za zatýlek. Svojí ruku jsem položila na tu jeho, která mě držela za zatýlek. Pomalu jsem ho přiměla aby mě pustil a podívala se mu do očí.
,,Stalo se něco?" Smutně se zeptal a naklonil hlavu nabok.
,,Tohle je špatné, víte?" Cukla jsem jedním koutkem úst a sklopila pohled. Svými prsty uchopil mojí bradu a zvedl ji.
,,Co přesně je špatné?" Zašeptal.
,,My!! Nesmíme to už.." Své rty přiložil na ty moje.
,,Co nesmíme?" S úsměvem na rtech mi znovu položil otázku.
,,Liba.." Zase mě zastavil uprostřed slova rychlým polibkem na rty.
,,Cože?" On to dělá schválně!! Zamračila jsem se a dala si ruce v bok.
,,Baví vás.." Tentokrát si mě k sobě přitáhl za pas úplně natěsno a dravě mě políbil. Rty pohyboval proti těm mým, spolupracovala jsem. Usmál se do polibku a jemně mi zkousnul spodní ret. Zakňučela jsem a odtáhla se od něj.
,,Baví a moc." Čelo si opřel o to moje a pevně svíral moje boky. Usmála jsem se.
,,Nikdy by mě nenapadlo, že můj první polibek bude s Princem, ale líbilo se mi to." Zářivě jsem se usmála.
,,Mohl bych tě možná líbat častěji, co na to říkáš?" Zastrčil mi pramen vlasů za ucho.
,,Jak to myslíte?" Nadzvedla jsem obočí.
,,Tak, že bys byla moje přítelkyně?" Usmál se a palcem mi přejel po rtech. Zamračila jsem se.
,,Ne." Šeptla jsem.
,,Ne?" Překvapeně na mě vyvalil oči.
,,Ne." Ujistila jsem ho. Tentokrát to byl on co se zamračil.
,,Smím vědět proč?" Zachraptěl.
,,Já si jen myslím, že je moc brzo, heh.. Známé se den? Nebo dva? Já prostě nemůžu. Dejte tomu čas prosím." Chytla jsem ho za ruce a stiskla je. Stisk mi opětoval.
,,Dobře dáme tomu čas. Mezitím se můžeme poznat tím, že si o sobě něco řekneme nebo tě někam pozvou, hm?" Usmál se na mě.
,,To zní skvěle." Úsměv jsem mu opětovala.
,,Mezitím můžeme být, co já vím třeba kamarádi?" Mikl rameny a nevinně se zatvářil.
,,Já myslím, že jsme přátelé Princi."
,,Já myslel kamarádi jako, že mi budeš tykat, chápeš? Žádné vykání" Opět mi stiskl ruce. Zatřásla jsem hlavou v nesouhlasu.
,,Nemůžu vám tykat." Zaksichtila jsem se a znovu zatřásla hlavou.
,,Dnes tady máme samé záporné věty, Isabelle. Dobrá tedy. Budeme přátelé, ale očekávej ode mě, že se k tobě budu chovat jako ke své přítelkyni. Budu ti krást polibky, letmo se tě dotýkat, budu čekat až se zamiluješ, a až se zamiluješ budeš mě prosit o oplzlejší věci než jsou ukradené polibky nebo letmé dotyky. Budeš ze mě šílet, Isabelle." Chytil mi tvář do dlaní a když jsem se nadechovala, že mu na to něco řeknu přiložil své rty na ty mé a tak vytvořil dokonalý polibek. Až teď jsem si vlastně uvědomila co všechno říkal. Chce abych byla jeho přítelkyně, chce mě líbat, chce se mě dotýkat. Chce mě! Ubohou holku z vesnice nebo města? Už ani nevím kde jsem předtím žila. Začala nová etapa mého života v tu chvíli když mě poprvé políbil. Začala etapa do které patřil on. Jemně odpojil naše rty a podíval se mi do očí stále mi držíc obličej v dlaních. Fascinovala mě jeho nádherně smaragdová barva očí do kterých se ty mé čokoládové dívaly. Olízl si rty a pousmál se. Své ruce jsem položila na jeho hruď a podívala se na jeho srdcovité rty.
