*Isabelle*
Zpocená někde až na prdeli jsem se probudila další den ráno.. Jak jsem se tady dostala? Dlaněmi jsem si přešla po obličeji. Byla jsem celá mokrá.. Postavila jsem se z postele a pomalým krokem jsem šla do koupelny. Když jsem rozsvítila světlo a podívala se na sebe lehla jsem se. Zhnuseně jsem se zatvářila a přiblížila se blíž k zrcadlu.
„Pane Bože co jsme včera vyváděla?“ Zašeptala jsem si tak nějak pro sebe a odstoupila od zrcadla. Svlékla jsem se a vešla do sprchy. Užívala jsem si každou kapku, co dopadala na moje tělo a postupně se uvolňovala. Na dlaň jsem si nanesla šampon a začala si s ním umývat tělo a potom obličej. Rychle jsem se opláchla a potom si našamponovala i hlavu. Chvíli jsem nechala šampon působit a mezitím jsem si oholila nohy, podpaží a intimní partie. Když jsem si opláchla hlavu nanesla jsem na vlasy ještě kondicionér a taky chvíli nechala působit. Opláchla jsem si hlavu a vyšla ven ze sprchy. Zabalila jsem se do ručníku a vešla do pokoje. Unaveně jsem se položila na postel, dala si ruce na břicho a zavřela oči. To jsem hned, ale začala litovat, protože se mi v hlavě zjevili slova. Bylo to jako by mi je někdo zašeptal do ucha.
„Budu tvoje noční můra, zlato!“ Okamžitě jsem otevřela oči a podívala se po pokoji. Nikde, nikdo. Zatřásla jsem nad tím hlavou a znova zavřela oči. To mě pro tentokrát vyrušilo klepání na dveře a následné otevření dveří. Asi bych si měla zamykat.
„Bell?“ Chraplavý hlas. Harry. Posadila jsem se a podívala se na něj. „Ježíši, promiň. Nevěděl jsem, že jsi.. Tak já příjdu jindy.“ Chtěl zalézt zpátky za dveře, ale zastavila jsem ho.
„Ne, pojď dovnitř, já se dojdu jen převléct. Posaď se a počkej.“ Usmála jsem se na něj. Vešel dovnitř a šel směrem k posteli. Ze skříně jsem si vytáhla věci a vešla do koupelny. Rychle jsem se převlékla a vešla do pokoje za Harry.
„Tak teda ahoj.“ Usmála jsem se a sedla si k němu na postel.
„Ahoj.“ Šeptl.
„Chtěl jsi něco?“ Prohrábla jsem si své kudrlinky a podívala se na něj.
„No jen se tě zeptat jak to dopadlo včera a popovídat si, když jsme teda ti kamarádi. Chtěl bych tě více poznat.“ Mile se na mě usmál.
„Včera jsem se bavila, ale vůbec nevím, jak jsem se dostala domů.“ Zasmála jsme se a ruku si položila na hlavu. Sedla jsem si do tureckého sedu a Harry mě napodobil. „A ehm.. O čem sis chtěl povídat?“
„Chtěl jsem o tobě něco zjistit. Mám nápad budu ti dávat otázky a ty mi budeš odpovídat.. Pak si to vyměníme až budu vědět to co potřebuju, hm?“ Nadzvedl obočí.
„Dobře, ale lehnu si. Dneska se mi nic nechce. Venku je zataženo a to počasí na mě nemá dobrý vliv.“ Zababušila jsem se pod peřinu.
„Můžu si lehnout k tobě?“ Sladce se usmál. No řekněte mu ne.. Přikývla jsem.
„Ale zamkni prosím. Nechci, aby mi tady někdo vlezl jako ty.“ Ukázala jsem na něj ukazováčkem. Harry přetočil očima, vstal a zamkl. Potom se vrátil zpátky a vlezl si ke mně do postele. Leželi jsme obličeji k sobě a dívali si do očí.
„Moje první otázka na tebe zní, jak se jmenuješ celým jménem?“
„Isabella Corneová.“
„Kolik ti je a kdy máš narozeniny?“ Jeho zelené oči mě perlivě sledovaly.
„Narozeniny mám 1.2 jsem narozena rok 1997, takže jsem měla sedmnáct.“ Pousmála jsem se.
„To datum si lehce zapamatuju.“
