nesnáším tě

3

"Takže, toto je můj byt," odemkl dveře a vnesl mě dovnitř. Položil mě na zem a já zavrávorala. Nakonec jsem rovnováhu udržela díky berlím. Zvědavě jsem se a něj podívala. Kývl hlavou, čímž mi povolil se porozhlédnout po jeho bytě. Nebyl nijak velký, ale pro jednoho člověka naprosto dostačující. Nábytek byl trochu ve starším dřevěném stylu, ale k tomu bytu mi to sedělo. Cítila jsem z něj jen jedno jediné: domov. Sedla jsem si na gauč čekala, až se Thomas posadí vedle mě, ale sedl si na protější křeslo.

"Řekni mi něco o sobě," prolomila jsem konečně dlouhé tíživé ticho. Na tváři se mu objevil okouzlující lišácký úšklebek. Myslím, že tento úsměv je od teď můj nejoblíbenější. 

"Narodil jsem se v Dijon, ale už asi pět let žiji tady. Je mi 28, nemám přítelkyni, oblíbená barva tmavě modrá, oblíbené zvíře vodouch stříbřitý," začal vyprávět, ale v tu chvíli jsem ho stopla.

"Vodouch stříbřitý? To je ten pavouk, co žije pod vodou, ne?" Myslím,  že toto je jedna z mála věcí, které mi z hodin biologie zůstaly v hlavě. Vodouch stříbřitý=pavouk, žijící pod vodou. (Poznámka autora: tento pavouk je fakt zajímavej, určitě se i něm něco přečtěte na internetu.)

"Jo, vždycky mě fascinoval, jak si dokáže vytvořit zvon z pavučiny pod vodou, kam si dává kyslík. Věděla jsi, že když se rozmnožuje, vytvoří další zvon jen pro rozmnožování a potom ještě další pro mláďata?" 

"Jo, něco takovýho jsem slyšela."

"A řekni, že to není fascinující."

"Je to hodně zajímavý tvoreček, ale že bych jím byla posedlá, to zase ne." Zadívala jsem se mu omluvně do očí, ačkoliv jsem nevěděla, za co se mu vlastně omlouvám. V tu chvíli se zvedl, přešel ke mně, sedl si vedle mě a povzbudivě mi stiskl ruku. 

"Myslím, že je trochu dobře, že to ten idiot udělal," šeptl. Nechápavě jsem pozvedla obočí a čekala, až mi to vysvětlí. "Kdyby to neudělal, nepoznal bych tě. A hlavně bych nemohl udělat tohle." V ten okamžik přitiskl své rty na mé. Nebránila jsem se mu, právě naopak. Okamžitě jsem začala spolupracovat a polibek si užívala plnými doušky. Nebylo to sice tak smyslné jako s Claudem, ale bylo to osvobozující a krásné. Nebylo to správné. Ne, bylo to velice špatné, ale v tu chvíli mi to bylo úplně jedno. Nevěděla jsem, kam až to chci nechat zajít, ale byla jsem opilá, takže jsem mohla dělat tolik kravin, kolik jsem chtěla. Po chvilce se ode mě odtáhl s omluvným pohledem. "Promiň, já... nechal jsem se unést. Víš, ty jsi tak krásná a nedokázal jsem se udržet. Pochopím, jestli teď hned budeš chtít domů a-" nenechala jsem ho domluvit, místo toho jsem si vysvlékla tričko, což ho umlčelo. Přesunul svůj pohled na má skoro odhalená prsa, a pak zase na mé oči. "Co to-" Jeho slova přerušila můj polibek. Ano, tentokrát jsem ho políbila já, bez jakýchkoliv výčitek svědomí. Chvíli působil zaraženě, ale asi po dvou sekundách začal spolupracovat. Vysadil si mě na klín a já trochu zavrtěla bokama. V tu chvíli jsem se vzpomínkami přenesla do dob, kdy jsem toto dělala Claudovi a vždycky mi říkal, ať to nedělám. "Zopakuj to prosím," šeptl mezi polibky, což mě překvapilo, ale jeho přání jsem vyplnila. Odměnou mi bylo jeho zavzdychání, tak jsem to udělala znovu se stejnou reakcí. Svlékla jsem i jeho tričko, čímž se mi naskytnul pohled na jeho vypracované tělo. Přejela jsem prsty po jeho břišácích. Přesunul ruce k zapínání mé podprsenky, která hned po tom skončila na zemi. Obmotal kolem mě ruce, zvedl se, čímž mě donutil mu omotat nohy okolo něj. Nesl mě někam do jiné místnosti, u které jsem odtušila, že je to jeho ložnice. Opatrně mě položil, aniž by rozpojil to pouto mezi námi. Ačkoliv jsem si to náležitě užívala, pořád jsem cítila, že to není správné. Na chvilku jsem se od něj odtrhla, ale v tu chvíli se mi před očima objevila fotka z facebooku s Claudem a jeho přítelkyní, což mě donutilo ho líbat s ještě větší vervou. "Co se děje?" Odtrhl se ode mě. Nechtěla jsem si o tom s ním povídat. Místo toho jsem opět přitiskla své rty na jeho. Naštěstí se nebránil a spolupracoval. Přesunula jsem ruce k zapínání jeho džínsů a sundala mu je. Udělal to samé a hned po nich byly následovány mými kalhotkami. Nakonec skončily na zemi i jeho boxerky...

Probudila jsem se do krásného slunečného rána. Strašně mě bolela hlava, ale to mě tolik netrápilo, jako že jsem jsem se probudila v cizí posteli. Co se do prdele v noci stalo? Sakra, už mám i sprosté myšlenky, a to jen kvůli Claudovi. Proč o něm zase přemýšlím, když jsem se probudila v cizí posteli? V tu chvíli jsem si něco uvědomila. Nejen že ležím v cizí posteli, ale do toho mě objímá nějaká ruka? Sakra, a proč jsem zase nahá? Pomalu jsem se otočila a uviděla cizí pohlednou pánskou tvář. Vystrašeně jsem vypískla a spadla z postele. To ho vzbudilo a hned se nahnul přes okraj postele. Zvědavě si prohlédl mou nahou postavu, při čemž si skousl dolní ret. Rukama jsem si zakryla svá odhalená prsa a nohy stiskla pevně k sobě. Trochu se uchechtl, ale přehoupl se zpátky na postel, za což  jsem mu byla vděčná. Rozhlédla jsem se po pokoji a zjistila, že po celé zemi se válí mé svršky. Z postele jsem stáhla přikrývku a omotala si ji okolo těla. Pevně ji upevnila a doplazila se k berlím. Pomocí jich jsem se postavila. Podívala jsem se na postel a zjistila, že ten kluk mě pobaveně pozoruje,  aniž by se pokoušel zakrýt svou nahotu. 

"K-kdo jsi?" Zeptala jsem se konečně, začínajíc se plížit k podprsence. Znovu se uchechtl a posadil se.

"Ty si mě nepamatuješ? To já na tebe nikdy nezapomenu," prohlásil. Vstal z postele a pomalu se vydal ke mně. Vystrašeně jsem zvedla berli před sebe, čímž jsem mu znemožnila se ještě přiblížit. Tentokrát jeho pobavený výraz vyměnil ustaraný. "Ty si na mě vážně nepamatuješ?" Ujišťoval se. Vystrašeně jsem zavrtěla hlavou a a berli pomalu vrátila na zem. Otočil se a posadil se zpátky na postel. 

"Takže, kdo jsi a co tady dělám?" Položila jsem mu zásadní otázky, při čemž jsem se sesunula na zem. 

"Jsem Thomas. Barman z klubu, kam jsi včera šla, nevím, jestli si na to vzpomínáš. Jestli jsem to dobře pochopil, chtěla jsi zapomenout na... Clauda, tak myslím, že se jmenoval. Tam ses dost slušně opila a nakonec souhlasila, že půjdeš se mnou do bytu, kde jsi se se mnou vyspala, což ti asi došlo." Toto není možný. Toto není možný. Toto není možný.

Konečně tu máte další kapitolu, snad se líbila. Nezapomeňte číst dál, ačkoliv o prázdninách budu psát méně než doposud.