„Vezmeš si mě ?“
„Já, já nevím“mé srdce se zastavilo, jak řekla slovo nevím.
„Opustil jsi mě. Chyběl jsi mi. Nechal jsi mě tady samotnou, utopenou v slzách. Byla jsem sama. Miluji tě z celého srdce.“
„Aha“bylo jediné co ze mne vypadlo. Vstal jsem a stoupl si na obě nohy. Podíval jsem se jí do očí a pokoušel jsem se najít jakoukoliv odpověď.
„Dej mi čas“šklopila zrak a zadívala se na své nohy.
„Dám, ale teď si musím dát panáka.“Obešel jsem Caroline, ale její ruka mě zatáhla zpátky k ní.
„Ne“řekla.
„Co je ?“zeptal jsem se podrážděně.
„Neodcházej ode mě. Zůstaň tu semnou.“
Caroline:
Bože. Proč jsem ho odmítla? Jsem taková kráva. Miluji ho. Chci ho. Teď. Vím, že je podrážděný a teď mě asi nenávidí, ale chci ho.
Pohladila jsem ho po tváři „Miluješ mě?“zeptala jsem se ho.
„Ano, Caroline.“Políbila jsem ho. Nejlépe, jak jsem uměla.
„Chci tě.“zašeptal mi do ucha.
„Pomiluj mě.“
„Tak moc tě miluji.“řekla jsem mu. Neodpověděl mi. Svalil mě na postel a začal mě líbat na krku. Jeho ruka bloudila po mojí odhalené kůži. Vyhrnoval mi šaty nahoru a já ucítila, jak se dotýká mých nohou. Vrátil se zpátky k mému obličeji a políbil mě na rty s obrovskou naléhavosti s takovou vášní. V hlavě mi proběhlo, že jsme s ním ještě nespala. Zastavila jsem ho.
„Bojím se “zamumlala jsem mu ramene.
„Miluji tě, nemáš se čeho bát.“řekl a políbil mě na konec nosu.
Jeho tělo bylo přilepené na tom mém, ale v hlavě jsem měla jen jeho. Klause. Vyslékl mi šaty tím pádem jsem byla pod ním jen ve spodním prádle. Moje ruce ho hladily po zádech a jeho svalnatém břiše. Během chvíle jsem byla nahá a on taky. Tak jsem se styděla, když se na mě díval.
„Jsi dokonalá.“řekl a já jsem se začervenala a přitáhla si ho k sobě, tak abych ho mohla políbit. Vnikl do mě. Bože. Bylo to nádherné. Vzdychala jsem mu do rtů a on mi potichu šeptal moje jméno. Cítila jsem, že se blížím k vrcholu a za několik chvil tomu tak bylo.
Leželi jsme vedle sebe v posteli a dívali se na sebe bez jakéhokoliv slova.
„Vezmu si tě“usmála jsem se. Neváhal ani chvíli a začal hrabat v kalhotech. Vytáhl krabičku z něj vyndal prsten. Byl nádherný. Jednoduchý. S jedním kamínkem uprostřed.
„Je nádherný“tyto dvě slova opustily mé ústa a já jsem s udívem zírala na Klause.
„Dávám ti tento prsten na důkaz naší lásky. Navždy.“
„Navždy“zopakovala jsem jeho slova a navlíkla jsem si prstýnek, který mi podal.
Miláčci pro další část pište komenty a dávejte voty:))))Omlouvám se jestli je to krátké :( přístě toho napíšu více...Miluju váš ♥
