9♥

1.3K 78 14
                                    

Od té doby se neviděli. Hermiona akorát věděla o tom, že Harry si vzal dovolenou na celý týden, aby mohl být se Siriusem. Hermioně se stýskalo, ale musela chodit do práce a po práci musela s Weasleyovými a Tonksovou, která už dávno nebyla Tonksová, ale byla Lupinová, připravovat oslavu. Místo bylo jasné - Doupě. Siriusův dům byl sice veliký, ale těžko by to bylo překvapení, kdyby kolem něj chodili s konfetami a barevnými fáborky. Hermiona měla na starost pozvánky, část občerstvení a vysvětlování situace těm, kteří se ozvali, že chtějí vysvětlit, co se vlastně stalo.

V den oslavy bylo přesně stanoveno, jak celá akce proběhne. Protože byl obývací pokoj poměrně malý, dopoledne muži z Weasleyovic rodiny přičarovali stan, který navazoval na prosklené dveře vedoucí z obýváku do zahrady. Hermiona  s Nymfadorou procházely stanem a pronášely zaklínadla, aby bylo ve stanu teplo. Ginny s Molly mezitím uklízely a zdobily dům. Poté se začala připravovat hostina. Hermiona skládala s Harrym jednohubky na talířky.
,,Mio, tohle jsou nejlepší dny mýho života," říkal Harry. Hermiona se podívala na svého nejlepšího kamaráda a její srdce se radovalo, že je šťastný.
,,To jsem ráda, Harry. Je skvělé, že se ti Sirius vrátil," odvětila.
,,Nám," opravil ji, ,,nám se vrátil."
Hermiona se pouze usmála a přikývla. Za Harryho si stoupla Ginny, dala mu pusu na tvář a zeptala se, jak jim to jde.
,,Už to skoro máme. Ginny, prosím tě... Mohla bych se potom převléct u tebe v pokoji?" zeptala se Hermiona. Ginny samozřejmě souhlasila. Hermiona se oblékla do červených šatů s dlouhými rukávy a k tomu si vzala černé neprůsvitné punčochy. Mohla si vzít něco vyzývavějšího, ale chtěla se tento večer cítit hlavně pohodlně. Navíc věřila, že na svůdné oblečky bude spousta času jindy, až se vše trochu ustálí a vrátí k normálu.

Remus o den dříve řekl Siriusovi, že spolu půjdou do baru. Přišel za ním na Grimmauldovo náměstí a přemístit se s ním do Doupěte. Když se tak muži objevili, všichni stáli v obývacím pokoji a radostně zvolali: ,,Překvapení!"
Sirius se pobaveně ušklíbl a zavrtěl hlavou. Podle jeho výrazu Hermiona poznala, že něco tušil předem, nebo své překvapení dokázal brilantně skrývat. ,,Vy jste teda lišáci. Ani nevím, jestli si to zasloužím."
,,Kdo jiný, když ne ty?" zeptal se ho Remus a přátelsky ho poplácal po rameni.
,,Pravda, pravda," pravil Sirius s (zčásti) předstíranou domýšlivostí. Hermiona si všimla, jak Remus v Siriusově přítomnosti ztrácel svou ostýchavost a byl mnohem uvolněnější, dojímalo jí to, museli mít mezi sebou výjimečné přátelství. Sirius došel blíž ke svým známým a přátelům. Se všemi se pozdravil a postupně se lidé začali rozcházet do různých koutů. Hermiona byla mezi posledními, se kterými se Sirius měl přivítat. Když k ní přišel, jeho oči se rozzářily. Hermioně bylo jisté, že se celá červená, protože jeho láskyplné pohledy ji vždy dostávaly do kolen. Podali si ruce. ,,Rád tě znovu vidím, Hermiono," řekl a užíval si její jméno putující jeho hlasivkami.
,,Jsem ráda, že ses vrátil, Siriusi," odvětila Hermiona a hýčkala jeho vyslovené jméno jakoby to byl on sám. Přiblížili se blíž k sobě a lehce k sobě přitiskli své tváře v náznaku políbení.
,,My dva se nebudeme muset líbat, že ne?" ozval se George Weasley, který stál vedle Hermiony. Sirius musel Hermionu pustit. Popošel k Georgeovi a pravil laškovným tónem: ,,Určitě jsem ti děsně chyběl, Georgííí. Pojď, dej mi hudlana."
Oba muži se tomu zasmáli, Hermiona se zahihňala a protočila oči v sloup. Pak se přivítal s dalšími třemi lidmi a užuž se chtěl vrátit k Hermioně, když ho chytil za loket Harry, táhl ho pryč a něco mu zaujatě vyprávěl. Sirius stihl pohledem vyhledat Hermionu a omluvně se usmát. Přívětivě přikývla, že rozumí. 

Nabírala si zrovna na talířek různé druhy zeleniny, když si Sirius stoupl těsně vedle ní. Paží se dotýkal jejího ramene. ,,Konečně jsem mu utekl," zašeptal a předstíral, že si velice pečlivě prohlíží zeleninu.
,,Co ti chtěl?" zeptala se stejně tiše Hermiona.
,,To je tajný."
,,Takže chce požádat Ginny o ruku?"
,,Sakra, ty seš dobrá, Mionko."
Krátce na sebe pohlédli a usmáli se. Pak ale pokračovali ve hře na hledání nejlepšího kousku okurky. Ani si neuvědomili, že postupně popocházeli blíž a blíž k sobě. Když Sirius přišel, dotýkali se jen malou částí jejího ramene. Teď to skoro vypadalo, že k sobě srostli celou svou paží (Sirius levou, Hermiona pravou). Dokonce se Hermiona lehce dotýkala jeho těla i svým bokem. Kdyby měli všechen čas světa, bylo pravděpodobné, že by se k sobě tiskli dál a víc - až by nakonec jejich těla splynula v jedno.
,,Siriusi! Héj, pojď se s náma napít!" zvolal bodře Charles Weasley, který všem nalíval. Sirius se otočil a mávl na něj, že hned přijde.
,,Užívej si večer," řekl a odešel. Místo něj si stoupla vedle Hermiony Ginny.
,,Proč jsi mi nic neřekla?" zašeptala Ginny vyčítavě. Hermiona se jí koukla do tváře. Věděla snad o tom, že ji plánuje Harry požádat o ruku?
,,Zjistila jsem to až dneska," hájila se Hermiona. Ginny se zamračila.
,,Na to ti neskočím. Očividně to spolu táhnete mnohem delší dobu."
,,Co? Kdo? Táhnete?" zeptala se Hermiona. Ginny se nahnula blíž k ní.
,,Ty a Sirius přece."
Hermiona byla šokovaná. ,,Já... Já netuším... Já netuším, o čem to mlu-mluvíš... Myjsmejenkamarádi," vykoktala a zároveň vychrlila ze sebe.
,,Jo? Kamarádi? Aha... Tak když opominu to, že jste se k sobě navzájem vinuli jak nějaký popínavý kytky, tak mi vysvětli, proč tu stál tak dlouho a nevzal si nic k jídlu?"
Hermiona si vybavila, jak Sirius před pár minutami odcházel s prázdným talířkem. Ginny byla sakra dobrá pozorovatelka.
,,My ještě nevíme, co... s budoucností... jestli...spolu... Ještě jsme se nerozhodli..." dostala ze sebe Hermiona a věděla, že se to ani zdaleka nepodobalo srozumitelnému vyjadřování dospělých lidí.
,,Tak snad to zjistíte dřív, než se vám narodí první syn," odvětila Ginny, vzala si  různé druhy paprik a odešla.

jako modlitba - sirmioneKde žijí příběhy. Začni objevovat