VA Naruby 1

10. Neškodná hra (2/2)

Lissa se podívá na Dimitrije. "Pravda." Rozhodne se přiškrceným hlasem.Dimitrie se podívá na Christiána a pak se zašklebí, když dostane Ivan záchvat smíchu. "Tak Lisso řekni mi, Líbí se ti Christián?" Prozradí a všichni se podívají po Lisse, která v tu ránu dostane barvu rajčete."No já ... Ehm.." Usměju se na ní. Vím moc dobře, že se jí líbí. Od té doby co jsem jí řekla pravdu o jejím bratrovi jsme si mnohem více bližší. Lissa se po mně podívá a já kývnu. "No jo líbí." Prozradí a podívá se dolu zahanbeně. Když otočím hlavu směrem na Christiana, všimnu si, že se snaží nečervenat, ale moc mu to nejde.Tak fajn. "Ivane Pravda nebo úkol?" Dotáže se Lissa."Hele já nejsem takový srábotka jako všichni si berete pravdu, protože se bojíte, co na vás vymysli, takže já volím úkol" Sdělí rozhodným tónem."Fajn." Poví Lissa a podívá se na mě prosebně. Usměju se. Nejspíš čekala, že řekne pravda. Nakloní se ke mně a já jí něco zašeptám do ucha a ona se zasměje."Fajn, takže Ivane, troufáš si zítra oběhnout 10 kol podél areálu?" zeptá se ho a Ivan se po mě podívá vykulenýma očima. No dobře deset kol není drampýr to vím, ale ze zkušenosti vím, že i moroj dokáže oběhnout 10 kol."No ty vole," vyjádří se bledým obličejem Ivan. "Něco lehčího na skladě nemáte, ale dobře počítejte s tím, že tohle běhat na čas nebudu." Vyhlásí a založí si ruce na prsaProhlížím si ho a odhaduju, potom se na něj a usměju. "Věř mi i moroj to dokáže zaběhat do 15 minut." Pronesu. A Ivan zavrčí. "Jak to můžeš vědět?" Zeptá se mě a já jen pokrčím rameny. "Mám to odzkoušené." Prozradím a podívám se po něm. Následuju jeho pohled, když se podívá na DImitrije a pak na mě a zablýskne mu ďábelsky v očích."Dobře," řekne jen a zatočí lahví. Všichni zíráme na láhev, která se zastaví u mě. SAKRA."Tak strážkyně. Pravdu nebo úkol" řekne Ivan na mě posměšně.Chvíli si ho prohlížím. "Úkol." Pronesu jednoduše. Co může vymyslet za blbost.? Hlavně něco normálního."Taaaakkk" protáhne to slovo zdlouhavě a zadívá se na mě a pak na Dimitrie..."co takhle " a nebezpečně se mu zablýská v očích. "Tvůj úkol z ní polib našeho Dimíka," Vysloví lehce a s úsměvem na tvářích, vytřeštím na něho oči a kouknu se na Dimitriho, který ho taktéž propaluje naštvaným pohledem.Když se rozhlédnu Lissa tak ta si radši zakryla pusu, abych neslyšela její výbuch smíchu a Tascha ta mě protíná tak naštvaným pohledem, že radši odvrátím hlavu. Bože co jsem té holce udělala? Zajímá mě."Tak co Strážkyně? Vysloví Ivan a čeká, jak zareaguji.Pohlédnu znovu na něj. "No nepřipadá ti to trochu .. ehm jak to říct... Divné?" zeptám se a snažím se neukázat strach z toho.."Jsi ženská, jsi, je on mladý chlap je, tak proč by to mělo být divné?" Mluví na mě Ivan, a divá se mi nesmlouvavě do očí, když zakřičí Tascha. "Ivane, tohle nesmíš, a Dimitrie ty už vůbec ne!" zakřičí to na něho, že valím oči."A proč by nemohla, řekneš mi?" Zeptá se Taschi Ivan a všichni sledujeme jejich přestřelku."Kdo jim to zakáže, ty? To nemůžeš, nejsi Tascho Dimkova přítelkyně, ty nemůžeš nic zakazovat. To zaleží na Rose, co udělá" Pronese to a přetíná Taschu pohledem, která pod jeho slovy stočí hlavu k zemi.Takže ona chce být Dimitriho holka a on ji nechce? Znova se na mě zadívá Ivan, "tak co strážkyně Mazurová?" Osloví mě celým jménem a propalujeme pohledem pokřiveným úsměvem,Velice nahlas si vzdychnu. Ten kluk prostě ví jak zaútočit. No dobře sice spím s Arturem, ale tohle je něco jiného. Podívám se na Dimitrije, který sedí vedle mě. Nakloním se k němu a dlouze a vášnivě ho políbím. A očkem se podívám na Ivana, který překvapeně vydechne. Bože jako by kolem lítalo miliony elektrických jisker.Bože a je to tak zatraceně dobré. Možná mnohem líp než s Andrém... Najednou mě to zasáhne jako blesk. Přestanu ho líbat a podívám se mimo na všechny překvapené pohledy."Fajn Christiane Pravda nebo úkol?" Pronesu rychle, abych to měla co nejrychleji za sebou."Pravda," vysloví Chris, zatímco vymýšlím na co se ho zeptat, zabloudím očima na Dimitriho,, který je jako-by v transu, z toho polibku oči má rozšířené a pusu mírně stále pootevřou, a zdá se mi, že nejen já jsem cítila ty jiskry.Polknu a podívám se na Christiana. "Dobře pane Ozero řeknete mi." Pronesu a otočím hlavou na Lissu, která se začervená. "Máš nějaké romantické pocity pro Lissu?" Pronesu a Christian se na mě podívá a nadechne se. "Pravdu pane Ozero." Vykřiknu rychle a nepatrně bokem zahlídnu Taschu, která mě propaluje nenávistným pohledem.Christian se začervená a podívá se na zem a hraje s prsty. " J-j -já jí mám rád." Řekne konečně a je ještě víc červený. Ivan se zvedne a poplácá ho po ramenou. "Kámo my to stejnak všichni víme, a hlavně vidíme ty tvoje pohledy." Sdělí Ivan Christianovi a všichni přikývneme, že souhlasíme.Usměju se a podívám se na Lissu, která se usmívá od ucha k uchu, a mrknu po ní. Docela je to dobré k odreagovaní, že zapomeneme I načas. Navíc jsem se nějak moc uvolnila. Nikdy by mě nenapadlo, že s puberťáky budu pít vůbec ne. Je už něco kolem 7 hodiny ráno, když se otevřou dveře a ve dveřích stojí Artur. "Co se to tu sakra děje?" Zeptá se a střelí pohledem po všech v místnosti. Díky bohu, že jsme tu láhev už vyhodili.