PROKLETÝ OBRACEČ : Konec cesty

18. Porada

Harry musel uznat, že tentokrát byl opravdu unavený. Nejraději by se šel domů vyspat a pak k Severusovi.

Jenomže jako člen bystrozorského týmu se musel účastnit výslechu Lestrangeových a následně i porady oddělení.

Ruka ho ještě trochu bolela, ale jinak byl v naprostém pořádku, což ho těšilo.

Výslech nebyl moc dlouhý. Jak se ukázalo, Lestrangeovi pracovali pro třetí osobu jejíž jméno a tvář sami neznali. Nabídl právě propuštěným zločincům spoustu zlata a vysoké postavení.

Harry chápal, že mu na to manželé skočili. Dlouhé roky strávili v Azkabanu za používání černé magie a rodiny se jich zřekly. Neměli nic. Ani peníze ani postavení.

Něco mu však nesedělo. Možná zase fantazíroval, ale když si zpětně přehrával jejich střet v Prasinkách, uvědomil si, že než se vztyčila bariéra měli spoustu času na útěk a přesto tam zůstali. Proč? A proč je vlastně neznámý poslal na místo, které se hemží kouzelníky?

Do místnosti, ve které se odehrávají porady oddělení, se Harrymu vůbec nechtělo. Měl takový pocit, že se otec bude řídit přesně podle pravidel ministerstva.

„Dnešní akci můžeme považovat za úspěšnou. Je na místě zmínit, že Lestrangeovi zpacifikoval Potter mladší-“

James byl přerušen hlasitými gratulacemi směřujícími k jeho synovi a to zejména ze strany starších kolegů. Ti mladší stále na Harryho zahlíželi se vztekem a žárlivostí.

„-ovšem, vážně porušil předpisy. Proto mi nezbývá nic jiného než na týden Pottera suspendovat. Po poradě opustíš ministerstvo a během následujícího týdne budeš povolán jedině kvůli tvé specializaci na lektvary, nikoliv jako člen tohoto týmu. Jasné?“

Nemělo smysl se hádat a vzpírat, jeho otec udělal to, co jako vedoucí udělat musel.

„Ano, pane.“

„Dobře, tak pokračujeme.“

Harry příliš nevnímal, otec opakoval co slyšeli u výslechu a vysvětloval další kroky, které budou podnikat, což se Harryho díky jeho suspendaci netýkalo. On jen čekal, až se ozve otcova obvyklá otázka.

„Někdo nějaké nápady nebo připomínky?“

Harryho ruka se zvedla do vzduchu.

„Ano?“

„Domnívám se, že zatčení Lestrangeových bylo plánem jejich šéfa. Měli spoustu příležitostí zmizet než jsme vztyčili bariéru a neudělali to. K tomu ta bomba kterou nastražili. Nebyla ani zdaleka tak nebezpečná jako ty ostatní a dá se předpokládat, že by neudělala moc škody.“

„To je nesmysl, Harry.“

„Počkej, Jamesi. Má pravdu.“

Paul, který byl téměř u celého jejich střetu s nebezpečnými protivníky, se zapojil do rozhovoru.

„Chcete mi říct, že si naplánoval zatčení svých jediných pomocníků? Můžete mi říct jeden jediný normální důvod?“

Paul se podíval na Harryho. Jeho samotného žádný důvod nenapadal.

„Téměř všechny hlídky bystrozorů byly staženy do Prasinek. Řekl bych, že o to mu šlo. Něco plánuje na místě, které je jinak dobře hlídané.“

Harry si připadal jako blbec, když se na něho celé osazenstvo dívalo se zaujetím. Neměl rád přílišnou pozornost.

„Dobře. Takže náš další krok bude pečlivě prohledat veškerá místa ze kterých byly odvolány hlídky.“

Byl spokojen. Stačilo, že otec vzal jeho připomínky v potaz a pozměnil plán.

Porada byla u konce a Harry zkontroloval hodiny. Domů už to nestihne. Šel tedy rovnou ke krbu, aby se letaxoval k Severusovi.

Vystoupil z krbu a ještě si nestihl ani rozepnout plášť a už ho Severus svíral v objetí.

Ztuhnul překvapením a váhavě objetí opětoval. Nakonec však stisk zesílil a hlavu zabořil do Severusova ramene. Tohle bylo přesně to, co po dnešku potřeboval.