PROKLETÝ OBRACEČ : Konec cesty

40. Naděje

Harry měl dojem, že se na malou chvílí se Severusem uzavřeli do jedné jediné bubliny, skrze kterou k nim nedoléhají starosti okolního světa.

Pořád měli dostatek témat o kterých si mohli povídat a mladý lektvarista zjišťoval, že v mnoha ohledech se jedná o stejného muže, kterého poznal v předchozích životech. 

Dokázal být sarkastický i ironický a přesto slušný a rozumný. Byl to prostě Severus Snape, muž, který aniž by to tušil, mohl být důležitým článkem ve válce jako dvojitý špeh.

Když ho tak pozoroval a poslouchal jeho vyprávění o cestách do zahraničí, byl rád, že i přes nynější problémy s Patrishou, zabránil válce a poskytl tak Severusovi víceméně klidný život.

Dokázal by strávit dlouhé hodiny povídáním si se starším mužem, ale oba věděli, že je čeká spousta práce. Jejich soukromá bublina definitivně praskla ve chvíli, kdy se v kavárně objevil Paul Blake a pohledem vyhledal vedoucího lektvaristu.

Harry si povzdechl a chtěl se s omluvou zvednout od stolu, to už však Blake dorazil k nim.

„Dobrý den, pane Snape, nerad ruším, ale potřeboval bych si na moment vypůjčit Pottera.“

„Samozřejmě. Stejně jsme se již chystali k návratu do laboratoře.“

Potter po Severusovi šlehl pohledem. Ne, nechystali. Po pravdě toužil ještě po jedné kávě a další půlhodině v přítomnosti staršího muže. 

Místo toho se musel zvednout a následovat Paula ven z kavárny a dokonce i pryč z ministerstva. 

Až teprve, když byli dost daleko od svého pracoviště, bystrozor se konečně zastavil a z kapsy vytáhl dopis.

„Přebíral jsem poštu a tohle ti dnes přišlo. Jakmile jsem viděl odesílatele, tak jsem dopis schoval, aby se nedostal k někomu nepovolanému.“

Harry přebral obálku a pohlédl na odesílatele.

Marcus O'Reilly

Srdce mu vynechalo úder a ruce se roztřásly vzrušením a nervozitou.

„Díky Paule. Toho si vážím.“

„Poslouchej Pottere, patříš mezi špičkové kouzelníky, ale zkus se nedostat do průseru.“

„Jasně. Budu se o to snažit.“

„To doufám. Mizím zpět do práce.“

Než se Harry stihl ozvat, Paul Blake byl pryč a on zůstal sám s dopisem, na který tak dlouho čekal.

Roztřeseným a rukama přelomil pečeť a vytáhl několik listů pergamenu.

Harry, 

snažil jsem se nalézt Patrishu, ale bohužel má sestra je příliš chytrá a unikla mi. Přesto však mé pátrání nebylo zbytečné.

Našel jsem konverzaci mezi Patrishou a jakýmsi Samuelem a z obsahu dopisu soudím, že by ti mohla pomoci. To ale není vše.

Vím, kde se bude Patrisha nacházet 2.července. Určitě bude v muzeu na každoroční připomínce největších zločinců v historii.

Snad ti mé informace pomohou. Nadále se budu snažit svou sestru nalézt dříve než ohrozí další životy.

Marcus

Měsíc.

Tolik času má Harry na nalezení protijedu a promýšlení plánu k dopadení Patrishy při její návštěvě muzea.

Rychlým pohledem zkontroloval přiložené pergameny a na tváři se mu usadil nepatrný úsměv.
Jak to tak vypadá, Patrisha požádala o pomoc jistého Samuela, aby mohla svůj jed zdokonalit. A onen Samuel byl velmi pečlivý v napsaní postupu.

S trochu lepší náladou se vydal zpět na ministerstvo, aby se mohl začít plně věnovat vytváření protijedu.

Ve dveřích laboratoře však na něj čekal jeho otec a tvářil se vážněji než bylo u Jamese Pottera obvyklé.

„Co se děje, tati?“

„Máme zprávy od Munga. Ministr s tebou chce mluvit. Okamžitě.“

Přestože mu otec vlastně nic nesdělil, Harryho polil studený pot. Pokud s ním chce mluvit ministr, situace je bezpochyby ještě vážnější než se doposud domníval.