PROKLETÝ OBRACEČ : Konec cesty

30. Patrisha

Harry koutkem oka pozoroval, jak jeho otec s kolegy začali přemisťovat zbytek lidí. 

Pak jeho pozornost upoutalo něco jiného.

Patrisha přestala útočit a s výrazem šelmy na lovu sledovala Harryho.

„Tak ses ukázal? To je od tebe milé!“

Harry ostražitě postoupil o pár kroků blíž. Stále očekával její útok a nehodlal riskovat, že by včas nezareagoval.

„Co chceš, Patrisho?“

Žena se na chvíli zarazila, když ji oslovil jejím jménem.

„Jsi to ty! To ty jsi Toma zabil!“

Obličej se jí zkřivil hněvem.

„Ne, nejsem. Daniel Jackson je mrtvý a ty to víš! Jsem jen někdo, kdo je mu podobný.“

Lhaní Harrymu nikdy nešlo, ale pochyboval, že by si Patrisha domyslela, že jí lže do očí.

„To je jedno! Zasloužíš si stejný trest jako by zasloužil Jackson!“

Harry si uvědomoval, že tohle není jen pomsta. Patrisha se zjevně doopravdy zbláznila. Kdo ví, co se dělo v jejich sídle, když tam pobývala s Raddlem.

„Dobře, já si to zasloužím, ale co ti lidé? Všichni byli nevinní a o tom co Jackson provedl nic nevěděli!“

Harry nenápadně zkontroloval, jak si vede jeho otec. Hodně lidí už přemístili, zatímco si Harry zcela přátelsky povídal s vražedkyní.

„Tom byl taky nevinný!“

„Patrisho, Tom byl vrah! Nebyl nevinný!“

„Jen se bránil! Nikdy by nikomu neublížil!“

Do jejího hlasu se vkrádala hysterie a Harry se modlil, aby jeho otce napadlo zabezpečit okolí, protože jestli tu bombu spustí…

„Tohle ale přece není řešení! Čeho tím docílíš?“

„Celý svět potrestám za to, že mi ho vzali! Tak jako jsem před lety začala zabíjet bystrozory, kteří tam tenkrát byli! Všechny potrestám!“

Harry si vzpomněl na dopis, který mu Marcus poslal. 

Nikdo z bystrozorů, které znal a věřil jim, nežije.

„A co dál? Budeš vypouštět další bomby? Zabíjet nevinné?“

„Možná.“

„V tom případě ale nejsi o nic lepší než Grindelwald.“

Mladík se domníval, že ji tím rozzuří, ale Patrisha se naopak začala smát.

„Ne, já jsem lepší než Grindelwald! Já mám svůj cíl a nevzdám se ho! Dokážu mnohem víc než kdy Grindelwald dokázal!“

Harry netušil, co má dělat dál. 

Jistě by ji dokázal nějak zasáhnout, ale nebyl tak rychlý, aby zabezpečil bombu, o které téměř nic neví.

„Nejsem hloupá. Zatímco se tady vykecáváš tvojí kolegové zachraňují všechny kolem. Ale to nevadí. Dnes už nemám čas si hrát. Buď si jist, že se ještě setkáme! Budu tě sledovat tak dlouho, až tě dostanu!“

Harry chtěl rychle vytvořit bariéru, ale nestihl to a Patrisha se přemístila.

Sklonil hůlku a vydal se na pomoc ostatním. 

Přece jen něco zjistil. Za prvé ví, že ho Patrisha bude pronásledovat a mohl by toho využít. A za druhé…

Ona má nejspíš protijed! Musela se nadýchat stejně jako ostatní, takže buď výpary účinkují se zpožděním nebo si musí do určité doby vzít protijed.

Pohledem sjel trosky.

Tohle uvidí ještě hodně dlouho před očima. 

Takhle nějak nejspíše měla vypadat válka, které se snažil zabránit a jaký je výsledek?

Jedna bláznivá ženská nadělala tolik škody a zabila nevinné lidi jen proto, že on zabil Voldemorta.

Tak tomu se nejspíše říká osud.