IX.

677 37 0
                                    

Otevřela oči a rozkoukávala se po místnosti. Položil jsem kýbl a posadil se k ní: ,,Už je líp" pohladil jsem ji po zádech a trochu od ni odstoupil, ale musím přiznat, že její orosený vlásky byli roztomilý. Pokývala hlavou a zase zavírala očka: ,, Běž spinkat, promluvíme si ráno" ještě jsem ji přikryl a odešel do obýváku.

Na sedačce už seděli kluci s krabičkami ramenu: ,,Channie-hyung koho si sem přivedl?" zeptal se mě Jeongin. Chystal jsem odpovědět, ale Felix mi skočil do řeči: ,,Ty sis tu holku fakt koupil!?" jako leader tady fakt nemám slovo...: ,,Za prvé Felixi na mě nezvyšuj hlas nebo budeš bez večeře a za druhé...já si ji adoptoval" Felix utichl a slova se ujal Jisung: ,,Tak táto...kde bude spát a jíst...co chození do školy? Všude jsou kolem nás paparazzi" Mohli by někdy mě poslouchat nebo aspoň nechat domluvit?: ,,Hele táta jsem byl i dřív a se školou...To si rozhodne sama. Nebudu ji do něčeho nutit. Její rodiče byli naprostí idioti a nechovali se k ní dobře...." všichni asi pochopili jak to myslím a jenom přikyvovali: ,,Už je pozdě běžte spinkat nebo zítra nevstanete vůbec" všichni  se zvedl a odcházeli do svých pokojíčků a já začal uklízet. 

Když už jsem měl hotovo zkontroloval jsem hodiny: ,,Půl desátý a to ještě musím dodělat beaty..." vzal jsem si ještě mikinu a šel do své pracovničky...







You and MeKde žijí příběhy. Začni objevovat