XIX.

477 28 2
                                    

Položil jsem svoje klíče na botník a bundu na věšák. Boty jsem si samozřejmě sundal a šel za klukama do obýváků: ,,Ahoj, Jak vám je?" a opřel jsem se o zeď. Všichni byli na sebe namačkaní na sedačkách a koukali na seriál: ,,Trochu mě bolí hlava, ale dobrý" řekl Felix a usmál se. Ostatní se dál  koukali na televizi. Šel jsem raději  do kuchyně a koukl do lednice: ,,Měli jste nějaký jídlo?!" zařval jsem na ně, aby mě slyšeli. Nikdo mi neodpověděl a já se koukal všude do skříněk pro něco na večeři. Našel jsem jedině ramen, ale to by mělo být v pořádku. Upřímně jsem z interview docela smutný. Vzpomněl jsem si na Zuzku, která je teď v nemocnici a mohu za ní přijít až zítra..

Navíc kdybych byl opatrnější a nebyl v myšlenkách mohl jsem upozornit Changbina a nikdo by nebyl zraněný..

 ,,Chane, uděláš nám prosím ramen?" přišel za mnou Jeonginnie. Napuchlé oči od pláče a třesoucí se rty. Natáhl jsem k němu ruce a zatáhl ho do hřejivého objetí. Hladil jsem ho po zádíčkách a zpevnil stisk: ,,Kdy můžeme jít za Zuzkou do nemocnice?" zeptal se mezi vzlyky: ,,Hned zítra" víc jsem se k němu přitulil a pohladil ho po hlavičce

 ,,Kluci?" nakoukl do kuchyně Changbin: ,,Hm?" řekl Jeongin a vzdálil se ode mě. Svoje slzy si otřel o svoji mikinu a podíval se na Changbina: ,,Co bude k večeři?" Changbin je teď a bude asi dva měsíce o berlích. Jeho levá noha byla na operaci a později půjde na rehabilitace. Zatím má nohu v sádře, ale neřekl mi jestli se mu bolest stupňuje. Jeho obličej má trošku nateklý, ale Felix mu pořád říká, že je nádherný. Po nárazu s autem se mu z předního skla dostaly střepy do obličeje. Naštěstí, ale se mu nedostali do očí nebo pusy. Doktor nám i řekl, že je normální u pacientů, když se hnusí sami sobě. Máme ho podporovat a říkat mu jedině komplimenty. Naprosto Changbina chápu a doufám že mu bude líp. Kdyby se stalo to stejné mně, taky bych takto reagoval..

 ,,Ramen?" Changbin se usmál a vrátil se za ostatníma: ,,Channie-hyung?!" zeptal se z obýváku Seungmin: ,,Ano?!" zařval jsem na něj a začal si nachystat ingredience na ramen....

....je to sice instantní ramen, ALE stále si potřebuju nachystat konvici: ,,Přineseš mi prosím vodu?" Seungmin má po zlomená žebra, takže bere prášky na bolest a má od doktora zakázáno se namáhat. Je čerstvě po operaci, ale i tak jsme se domluvili s doktorem že bude raději doma: ,,Já ti to přinesu" ozval se Hyunjin. Podal jsem mu tedy sklenici s vodou a začal dělat ramen..

Budoucí týdny budou namáhavé, ale myslím si že to zvládneme. Já, Felix, Minho, Jeongin a Hyunjin jsme v pořádku, takže se budeme o sebe starat mnohem víc než jindy








Je půlnoc a já nemohu usnout... už chci být už v nemocnici za Zuzkou. Strašně mě a ostatním chybí, jde to na nás poznat. Nevím jak zvládneme ostatní dny.. Chceme být pozitivní pro STAY, ale neni to zrovna nejlehčí. Zuzka mi přirostla k srdci, a potom polibku...

..ještě víc. Kdybych teď mohl zopakoval bych si to

Flashback:

,,Měla jsi někdy kluka?" neodpověděla mi: ,,Ale Zuzii nemusíš se za to stydět" řekl jsem a začal s ní  kolíbat jak s malým dítětem: ,,Notááák" položil jsem svoji hlavu na její ramena: ,,Nezlob see" určitě teď zním jak malé dítě: ,,Co za to?" zeptala se a koukla na mě: ,,Pusu" našpulil jsem rty jak kačer a ona se začervenala: ,,To radši ne-e" zašklebil jsem se a začal se přibližovat k jejímu obličeji: ,,Ale já ti ji stejně dám"  řekl jsem rozhodně a přiložil svoje rty na ty její. Byla to sice dětská pusa, ale i ta s klukem udělá divy.. oddálil jsem se od ní a podrbal se na zátylku: ,,Asi by jsme měli už jít spát" zívl jsem si a začal se zvedat: ,,Počkej"  řekla a dala mi pusu na tvář: ,,Dobrou noc" řekla a šla do pokoje..

Konec flasbacku:

Chtěl jsem dál přemýšlet, ale  usnul jsem...

-------------------------------------------------------

Moje osobní problémy vzkvétají a už je tu další kapitola...

Chtěla bych víc psát kapitoly, ale budu se je snažit aspoň předepsat "pokud budu moct..)

Chci vám také poděkovat za víc než 400 přečtení a vote. Vždycky mi to vykouzlí úsměv na tváři a motivuje mě to k dalším kapitolám

Doufám, že se líbilo <3333

Ps: Jsem jediná, které přijde, že je tam víc teček než písmen?

You and MeKde žijí příběhy. Začni objevovat