You and Me

XLVI.

Vymrštila jsem do sedu

 Co se to stalo?

 Vzpomínky?

 Všechno mi bylo, tak známé..

Já milovala Chana?

a on...

...mě taky?

To neni možné..

Někdo zaklepal na dveře: ,,Dále" řekla jsem: ,,Dobrý den, slečno Bang. Víme, že je teprve šest hodin ráno, ale z vašeho pokoje jsme slyšeli křiky. Stalo se něco?" Já křičela?: ,,Nic se nestalo.. V kolik by pro mě měli přijet kluci?" 

,,Stala se změna. Vaši kamarádi vás nevyzvednou, jenom váš otec. Měl by tu být za hodinu" pochopila jsem a pokývala hlavou. Sestra odešla..

Pohled Chana:

Ležel jsem v posteli. Zuzka byla vedle mě a tulila se: ,,Chane?" zeptala se: ,,Ano?" podíval jsem se na ni: ,,Co si myslíš, že se teď stane?" zvedl jsem se do sedu: ,,Co myslíš Zuzi?"

,,Chane?"

,,Chane?"

,,CHANEEEE" neeeeee Felixxx: ,,Anoo?" Felix na mě skočil: ,,Kdy pojedeme za Zuzkou?" shodil jsem ho ze sebe a vstal: ,,Hned teď" přešel jsem ke skříni. Co si vezmu? Černé džíny a modrá košile bude podle mě skvělá volba: ,,Už jsem ti řekl, že tě miluju?"  přešel ke mně Felix: ,,Hele zklidni hormon. Máš Changbina" 

,,Myslím jako bratra" rychle dodal a odešel

,,Felixi?" zavolal jsem do dormu: ,,CHANGBINE?!" zařval jsem. Přešel jsem k jejich pokoji. Ostatní kluci jsou v tělocvičně, takže jsme tady sami: ,,Ahhh Binnie ∼" tak to jsem vědět nepotřeboval. Popadl jsem telefon a volal do nemocnice: ,,Prosím, tady Seoulská nemocnice"

,,Dobrý den, tady pan Bang. Chtěl jsem jenom oznámit, že přijedu pro Zuzanu Bangovou sám. Prosím očekávejte mě, tak za hodinu" chtěla něco říct, ale z mobilu jsem slyšel křik: ,,Promiňte budu muset jít, rozhodně ji to vyřídím a očekáváme vás" a položila to...