XXII.

444 25 2
                                    

Pohled Chana:

,,Chane?" utřel jsem si slzy a koukl ke dveřím: ,,Ano?" nemusel jsem nic říkat a Felix mě objal: ,,Neboj se" to se lehce řekne.. přitulil jsem se k němu a nic neříkal: ,,Necháme i klukům čas, aby si s ní popovídali, ano?" pokýval jsem hlavou, zvedl se ze židle a šel na chodbu.

Nevím co to se mnou je..

,,Chane?" 

,,,Už je po návštěvách.." nemocnice jsou zvláštní. Někdo by si čel, že navštěvovat svoje milované může kdy chce, ale tady je návštěvní řád: Od 8:00 do 10:00 ráno a 18:00 do 20:00 večer

Všichni jsme nastoupili do auta a vyjeli. Cesta byla poklidná a určitě všichni přemýšleli co si dají ke snídani, já budu muset zatelefonovat do školy a uvařit

,,Co si dáte ke snídani hoši?"  vypnul jsem motor a vystoupil: ,,Pizza?" zeptal se Hyunjin. Koukl jsem na něj zaraženě: ,,No co? Mám hlad a za chvilku bude stejně dvanáct" pravda: ,,Já budu vařit" řekl Woojin a pádil do kuchyně. Už jsem mířil do mého pokoje, ale Felix mě zastavil: ,,Nemáš zavolat Zuzce do školy?" a jo. Plácl jsem se do čela: ,,už jdu" a volal jsem

,,Dobře, na shledanou" a už si můžu jít zdřímnout..

,,Chane"

Slyšel jsem Zuzku. Rychle jsem se otočil a všechno skenoval pohledem. Že by se mi to zdálo? Chci spát, ale tohle je přednější: ,,Kluci?" přišel jsem do kuchyně: ,,Neslyšeli jste něco neobvyklého?" záporně pokývali hlavou







-------------------------------------------------------------------

Tak dneska 3 kapitoly..

SICE jsou krátké, ale lepší než nic


Budu se snažit vydávat co nejvíc, i když to asi dopadne jako vždy..

Také moc VŠEM děkuju za víc jak 500 přečtení a vote či komentář. Moc si toho vážím a je to pro mě velká podpora (ale nebudu zbytečně se opakovat)

Ps: Stále moje "slavné" osobní problémy nezlepšily, pokud to chce někdo vědět

<3<3<3<3<3<<3<3<<3<3<3<3<3<3<3<3<3<3<3<3<3<3<3


You and MeKde žijí příběhy. Začni objevovat