You and Me

LIII.

Flashback:

,,Tak jo... teď mě všichni dobře poslouchejte.."

,,Tohle je jednoduchá situace"

,,To si nemyslím.."

,,Nepřerušuj mě Zuzi"

,,Už mlčím.."

,,Takže... je jasné, že Chan něco tuší. Není normální, aby jsme něco předním schovávali"

,,Co si dáte k obědu?"
,,Changbine?!" řekl jsme všichni najednou

,,Co? Jenom mám hlad.."

,,Tohle je dobrý nápad.."

,,Já myslela, že budeme řešit plán a ne jídlo?!"

,,Zuzko musíme nejdřív Chana přelstít"

,,Já bych si dál kuře"

,,Dobře, takže Zuzi až se vrátíme za Chanem zeptáš se jestli bude k jídlu kuře"

,,A co dál...?"

,,Pravda.. Co dál...?"

,,Budeš mu to muset říct.."

,,Ale jak?"

,,Zuzi, co právě teď cítíš?"

,,Rychle mi bije srdce.."

,,Co si myslíš o Chanovi?"

,,Ze začátku jsem se ho bála... později mi připadal čím dál víc sympatičtější a brala jsem ho jako svoji rodinu. Je to asi divné, ale.."

,,Neboj se a mluv.."

,,...ale pamatuju si jeden okamžik. Tipuju že jsem byla ještě v kómatu.."

,,Měla jsem zavřené oči, nemohla jsem pohybovat s tělem a jenom slyšela... zrovna byl v pokoji Chan"

,,Jak sis připadala?"

,,Bezmocně.."

,,Zuzi... musíš mu to říct co nejdřív"

,,Dobře.."

Konec Flashbacku

-------------------------------------------------------

Dochází mi předepsané kapitoly..

<3