You and Me

XXXIX.

Muž seděl s dívkou na lavičce. Byli v parku, který moc dobře znal. I když tu byl hodně krát, teď to bylo jiné. Přemýšlel o dívce. Byla jiná. Nenosila uplé věci, je milá, chytrá a přímo se zamiloval její oči. Podíval se na ni. V jejích očích neviděl radost jako předtím. Byly smutné a zklamané: ,,Co se děje Zuzi?" zeptal se a dívka se mu hrnula do náruče: ,,Proč se tohle děje mně!? Rodiče mě jen tak daly někomu koho neznají, nikoho nezajímám, jsem jenom na obtíž" brečela mu do hrudi. Ničilo ho ji takhle vidět. Hladil ji po zádech a upevnil stisk: ,,Nejsi na obtíž. Zuzi s klukama se znám hodně dlouho a potom co jsme spolu debutovaly jsem byl jenom s nimi a pracoval, proto jsem chtěl někoho o koho se mohu starat a odvedl mě od reality, vykouzlil úsměv na tváři a zapomněl bych na starosti. Když jsem objevil to co udělili tvoji rodiče hned jsem jel do Česka a jak to oni nazvali "koupil", ale ve skutečnosti jsem si tě adoptoval. Teď jsi Zuzana Bangová a oni na tebe nemají nárok, Jsi teď jenom moje malá princezna, kterou si budu střežit" nikdy neuměl vyznat svoje emoce. Jyp mu několikrát za těch sedm let na tréningu řekl, že mu chybí empatie: ,,To říkáš jenom tak" první slza mu stekla po tváři: ,,Jak to víš?" druhá slza: ,,Udělali to všichni až..." třetí slza: ,,Až na Lindu..."dodal. Čtvrtá slza: ,,Jak o ní víš, oni ti to snad řekli?" zvedla hlavu z jeho hrudi a setřela si slzy: ,,Něco málo, ale nevěřím jim. Myslím si, že to byla hodně silná osoba. Na fotce jsem viděl modřiny.." pátá slza a dívka se mu podívala do očí: ,,Proč pláčeš?" šestá a sedmá slza: ,,Protože tě nechci vidět brečet. Za tu chvilku co tu si jsi mi přirostla k srdci a ničí mě tě takhle vidět" osmá a devátá: ,,Pojď ke mě" desátá a jedenáctá slza a byl v její náruči. Hladila ho po zádech a muži to nevadilo. Kdyby je někdo viděl asi by si ťukal na čelo: ,,Neplakej, omlouvám se...jenom...už nedokážu zadržovat svoje emoce. Všichni jste tak šťastní a myslíte pozitivně, závidím vám. Máte něco co já nikdy neměla" muž se i přes slzy usmál. Zvedl ji hlavu a dal ji malou pusu na tvář: ,,Odteď nic neschovávej, prosím" řekl a jehodesátá, jedenáctá a dvanáctá slza mu stekla po tváři: ,,Slibuju" a třináctá: ,,Pojď půjdeme domů začíná být trochu zima" sundal si svoji mikinu a dívce ji dal na ramena. Poděkovala a jejich cesta domů probíhala v tichosti