,,Teď my laskavě vysvětli, proč se Řád soustředí na mé dopadení, místo aby se snažil porazit Voldemorta?" Brumbál mlčel a byl rudý vzteky.
,,Dobře, tak někdo jiný." Harry se rozhlížel davem, samozřejmě ho hned napadl Severus, ale nechtěl na něho už zbytečně upozorňovat. ,,Á pane Weasley, my už se známe, pokud se nepletu." Harryho tvář se okamžitě změnila do milého úsměvu a rozešel se směrem k Arturovi. Brumbál proti němu poslal kletbu spoutání, ale Harry ji bez jediného pohybu odrazil a vrhl po Albusovi pohled vážně-to-musíš-pořád-zkoušet? Přešel k Arturovi a potřásl si sním rukou.
,,Pane Weasley, mohl by jste mi prosím zodpovědět mou otázku, když ředitel toho není schopen?"
,,Jak jste již řekl Lorde. Brumbál nám řekl, že jakmile bude Pán zla poražen, stanete se jeho nástupcem. Řekl nám, že je potřeba Vás zastavit a mi jsme mu uvěřili." Hlesl Arthur. ,,Měl podezření, že nějak odposloucháváte Řád a tak na vás nalíčil tuhle past."
,,Nemusíte se cítit provinile Pane Weasley, nikdo z vás. To Brumbál vás ovlivnil." Usmál se na všechny Harry.
,,Brumbále, vždy jsem tě považoval, za přítele, kterému můžu věřit, ale zmílil jsem se. Nejsi nadále hoden být vůdcem řádu." Řekl vážným hlasem Alastor Moody.
,,Já sem největší čaroděj všech dob! Co si to dovoluješ!" křičel Brumbál a vrhl se na Alastora, Harry byl ale rychlejší a Brumbála okamžitě spoutal.
,,Nejsi největším čarodějem všech dob, to já. A stále bylo a bude mocnějších čarodějů a čarodějek než ty. Zakladatelé, Merlin a dokonce i Voldemort je mocnější než ty." Řekl klidně Harry.
,,Lorde, chtěl bych se vás zeptat, jestli by jste nepřevzal Fénixův Řád po Brumbálovi?"
,,Bude mi potěšením, ale za podmínku, že se nebudete vyptávat na nic ohledně mě a mé moci. Vše vám sám řeknu, jakmile bude Voldemort navždy poražen."
,,Slibujeme Vám svou oddanost a věrnost Lorde." Slíbil Pošuk a všichni členové Řádu poklekli na znamení souhlasu a oddanosti. Harry se otočil k Brumbálovi a v očích mu viděl slib pomsty.
,,Albusi Brumbále, pokud se budeš mstít kterémukoliv, členovi Řádu, zbavím tě tvé magie." Prohlásil Harry pevným a silným hlasem a všichni při jeho slovech zalapali po dechu.
,,Pokud se se mnou budete potřebovat spoji, stačí jít do jídelny štábu a zavolat mě." Harry vše věnoval vřelý úsměv, pak se opět proměnil ve lva a kráčel pryč. Zastavil se u Severuse a pokynul mu hlavou, aby jej následoval. Všichni nevěřícně hleděli na vzdalujícího se Severuse Snapea, který kráčel po boku majestátního lva.
Když si byl Harry jist, že jsou sami přeměnil se zpět. Dlouze se na Severuse zadíval a opatrně mu stiskl ruku. Severus zatajil dech, když se k němu Harry přitiskl a něžně mu pohladil ramena. Pak spojili svá ústa v dlouhém a láskyplném polibku. Když se od sebe odtáhly v Harrym zaplála touha. Strhl muže do své náruče a přemístil se s ním do svých komnat.
~~~~~
Svalil Severuse na pohovku a obkročmo si sedl na jeho klín. Divoce se zmocnil jeho rtů, jejich jazyky se propletli a oba si navzájem vzdychali do úst. Harry něžně přejel jazykem po Severusově rtu a jemně jej skousl. Severus zavzdychal.
,,Myslím, že by jste, měly použít tišící kouzlo." Oznámil mu Sal, který seděl na pohovce opřený o Godrika, který ho držel za pas a navzájem se k sobě tulili. Oba si je se zájmem prohlíželi.
,,Sakra Sale, ty umíš, ale zkazit hezkou chvilku!" Harry se rozzuřeně podíval na portrét za stolem.
,,Jen nechceme, aby vás zas slyšela půlka hradu." Zasmál se Godrik. Harry jim tedy vyhověl.
,,To vám dvěma neříká nic slovo soukromí?" zeptal se jich Harry, když se nijak neměli, k odchodu.
,,To spíš my dva bychom si měly ztěžovat. Když jste sem vtrhli, taky jsme měli zrovna, jak jsi to říkal? Hezkou chvilku." Sal se otočil čelem ke Godrikovi a věnoval mu něžný polibek. Něco mu zašeptal a Godrik se uchechtl, pak vstali a odešli z obrazu.
,,Moc se ti za ně omlouvám." Řekl Harry Severusovi a omluvně se pousmál.
,,To byl opravdu Salazar Zmijozel a Godrik Nebelvír?" zeptal se Severus nechápající, situaci, která se tu právě odehrála.
,,Ano a nemusíš mít strach už odešli." Harry jemně pohladil po tváři a sklonil se k jeho krku, po kterém začal jezdit svými hebkými rty. Pak se odtáhl a pobaveně sledoval Severusův výraz.
,,Oni, oni se políbili?"
,,A proč by ne? To většinou milenci dělají." Řekl se smíchem Harry. Severus to nedokázal zpracovat.
,,Cože?"
,,Někdy ti to vysvětlím, ale teď pojď dělat něco zábavnějšího?"
,,A jakou zábavnou činnost má můj Lord na mysli?" Zeptal se Severus, ve kterém vzplál chtíč a úplně zapomněl na Godrika se Salem.
Harry si ho přitáhl k sobě a lehce ho kousl do ucha. ,,To už brzy zjistíš." Zavrněl. Skousl něžně jeho krk a vyloudil tak ze Severuse další vzdech. Obratnými pochyby prsty rozepínal hábit staršího muže a s každým dalším knoflíčkem, bylo jeho vzrušení větší. Severus se také pustil do rozepínání knoflíčků, mladé kouzelníka. Harry ho mezitím, obsypával motýlími polibky, po celé tváři.
Pak si stoupl a sundal si kalhoty. Severus ho pozoroval a v očích mu plála zběsilá touha. Chytl svého profesora za ruku a přitáhl si ho k sobě do dalšího nekonečného polibky. Harry zahákl palce za lektvarystovi kalhoty a jedním ladným pohybem je strhl až k nohám a Severus z nich vystoupil. Harry Severusuvi přejel dlaněmi po jeho hýždích a lehce stiskl. Cítil, jak štíhlé prsty putují po celém jeho těle. Pak ho chytl pod zadkem a Severus mu obtočil nohy kolem pasu. Harry si svůj poklad, za doprovodu neustálých polibků, přenesl do ložnici a položil pod sebe.
Jemně svými prsty přejel po Severusově rtu, ten je vzal do úst a laskal je jazykem. Když Harrymu připadaly dostatečně připravené, otočil Severuse na břicho a jemně jedním prstem vklouzl do toho vrásčitého otvoru. Severus zasténal rozkoší. Harry svého zmijozela líbal na krku a přes zátylek pokračoval k celým zádům. Přidal další dva prsty a začal jemně dráždit Severusovu prostatu. Severus se pod těmi doteky rozlíval a vzdechy se nesly celou ložnicí. Harry vytáhl své prsty a vnikl do svého profesora. Severus se prohnul v zádech a Harry přirazil ještě víc a cítil, jak se jeho tělem rozléhá nepopsatelná rozkoš. V tu samou chvíli Severus vykřikl, protože i on dosáhl svého vrcholu. Harry z něj opatrně vystoupil a lehl si na břicho vedle něj.
Severus se na něj usmál a pak vyvalil oči, když si všiml jeho potetovaných zad. Harry chvilku nechápal a pak mu to došlo.
,,Prosím, neptej se. Slibuji, že ti vše vysvětlím, hned jak budu moci." Poprosil ho Harry a políbil jej na čelo.
,,Můžu si ho prohlédnout?" zeptal se opatrně Severus a Harry přikývl.
Severus si sedl obkročmo na Harryho pevné pozadí a s úžasem zkoumal jeho záda. Lord měl přes celá záda vytetovaný detailní znak bradavic. Severus jezdil jemně rukama po liniích tetování a slyšel spokojené předení. Severus se tiše zasmál, když mu došlo že přede lev uvnitř Lorda.
ČTEŠ
Lord z Bradavic
FanfictionChlapec-který-přežil, ano, přesně takto ho nazývali. Jenže z chlapce vyrostl mladý muž, který měl podle věštby porazit jednoho z nejobávanějších černokněžníků všech dob. Ale jak by asi mohl? Vždyť čím se lišil od svých spolužáků krom jizvy a nešťast...
