Lord z Bradavic

12. Výzkum

Harry se se Severusem domluvil, že ho bude navštěvovat vždy v úterý, čtvrtek a o víkendu po osmé hodině. Z jejich rozhovoru byl celý druhý den rozhozený, ale měl příjemný pocit, že s ním Snape mluvil mile, ale Harry mu stejně nevěřil. Stejně si dá pozor. Celé dopoledne Harry strávil v komnatě nejvyšší potřeby. Po obědě se rozhodl, že zajde za Ronem a Hermionou. Našel je v nebelvírské společenské síni.

,,Promiňte, že s Vámi teď trávím, tak málo času." Řekl Harry smutně, když si k nim přisedl.

,,Harry nemáš se za co omlouvat. My to chápeme." Pak se na něj Hermiona zadívala a lehce pohodila hlavou. Harry přikývl, že pochopil. Vstal a se svými kamarády zamířili do tajných komnat. Usadili se na pohovky před krb a Harry zapálil oheň. Přeci jen už byl konec podzimu.

,,Harry, s Ronem nás něco napadlo. A možná s tím nebudeš souhlasit." Harry přikývl a Hermiona pokračovala.

,,První nápad je, že bychom oba vstoupili do Řádu, plnoletí už jsme a nikdo nám v tom nemůže zabránit. Druhá verze je taková, že by do Řádu vstoupil jen Ron."

,,Myslím, že pokud už něco dovolím, tak tu druhou verzi. Potřebuju stále nějaké alibi, až proběhne další útok a to by nebylo možné, kdyby jste byly oba v tu samou chvíli na bojišti." Harry přivolal zakladatelé a vysvětlil jim návrh jeho kamarádů.

,,Nemyslím si, že je to úplně špatný nápad, ale taky jsem za to, aby byl v Řádu jen Ron." Souhlasil Sal.

,,Chtěl jsem se Vás dovolit, jestli bych své kamarády nemohl trochu vycvičit v boji. Nechci, aby se jim něco stalo." Poprosil své mentory Harry.

,,Harry samozřejmě, že můžeš své přátele trénovat." Souhlasila Rowena.

,,K čemu by ti tvé znalosti byly, kdybys je nepředával dál. A nad Snapeem jsme přemýšleli. Stejně ví, že jsi Mistrem lektvarů, tak si myslím, že mu klidně pomoct můžeš." Oznámil mu Godrik.

,,Co máš se Snapeem?" zeptal se vyděšeně Ron. Všichni zakladatelé se začali smát a nejvíc samozřejmě Godrik se Salazarem.

,,Mohli byste toho laskavě nechat, vážně neskutečně vtipný." Zavrčel směrem k nim, ale oni se začali řehtat ještě víc. Pak se otočil k Ronovi. ,,Ví o mých znalostech lektvarů, je jedno jak to zjistil, trochu si za to můžu sám. Včera na tom trestu se ze mě snažil vytáhnou jakékoliv informace. Když sem pak vysvětlil svůj postoj vůči Brumbálovi, navrhl, že pokud mu budu pomáhat s výzkumem, tak Brumbálovi, neřekne, žádné další informace o mně."

,,A ty mu věříš?"

,,Když mi to navrhoval, sledoval jsem jeho mysl a myslel to vážně." Vysvětlil Harry. ,,Tak kolik času vám denně zabere učení?"

,,Strávíme tak dvě až tři hodiny v knihovně a pak ještě tak hodinu až dvě ve společenské. A mám ještě tréninky Famfrpálu v pondělí a ve čtvrtek." Řekl Ron. Harryho bodlo u srdce. Letos s Famfrpálem skončil, potřeboval se věnovat tréninku a nechtěl se zbytečně zranit a tak se oslabit. Kdyby se k němu blížil potlouk, asi by vypadalo divně, kdyby se pár centimetrů od něj zarazil, díky ochraně prstenů. A navíc, když se mu něco stalo, skončil by na ošetřovně, madam Pomfreyová by se ho dotkla a vše by bylo ztracené.

,,Co takhle středa a víkendy?"

,,Jo myslím, že to by šlo a můžeme začít už dneska?" zeptala se nedočkavě Hermiona.

Harry se usmál. ,,Jestli chcete, můžeme začít hned." Harry vstal, přehodil přes sebe neviditelný plášť a řekl kamarádům, ať jdou ke komnatě nejvyšší potřeby a sám je následoval.